Učební osnovy

Jazyk a jazyková komunikace

Charakteristika oblasti

 

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury patří k podstatným znakům všeobecné vyspělosti absolventa základního vzdělávání.  Jazyková výuka, jejímž cílem je zejména podpora rozvoje komunikačních kompetencí, vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožňují správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznávání.

Obsah vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace se realizuje ve vzdělávacích oborech Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk[1]. Kultivace jazykových dovedností a jejich využívání je nedílnou součástí všech vzdělávacích oblastí.

Dovednosti získané ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale jsou důležité i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Užívání češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě umožňuje žákům poznat a pochopit společensko-kulturní vývoj lidské společnosti. Při realizaci daného vzdělávacího oboru se vytvářejí předpoklady k efektivní mezilidské komunikaci tím, že se žáci učí interpretovat své reakce a pocity tak, aby dovedli pochopit svoji roli v různých komunikačních situacích a aby se uměli orientovat při vnímání okolního světa i sebe sama.

Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter, ale pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační a slohové výchovy, Jazykové výchovy a Literární výchovy. Ve výuce se však vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně prolíná.

V Komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat také formální stránku textu a jeho výstavbu.

V Jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování. Při rozvoji potřebných znalostí a dovedností se uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, např. dovednosti porovnávat různé jevy, jejich shody a odlišnosti, třídit je podle určitých hledisek a dospívat k zobecnění. Český jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání.

V Literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti tvořivé recepce, interpretace a produkce literárního textu. Žáci dospívají  k takovým poznatkům a prožitkům, které mohou pozitivně ovlivnit jejich postoje, životní hodnotové orientace a obohatit jejich duchovní život.

Verbální i neverbální komunikace se může vhodně rozvíjet i prostřednictvím Dramatické výchovy, zařazené v RVP ZV jako doplňující vzdělávací obor.

Cizí jazykaDalší cizí jazykpřispívají k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytují živý jazykový základ a předpoklady pro komunikaci žáků v rámci integrované Evropy a světa.

Osvojování cizích jazyků pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšení mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím pracovním uplatnění. Umožňuje poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné kulturní tradice. Prohlubuje vědomí závažnosti vzájemného mezinárodního porozumění a tolerance a vytváří podmínky pro spolupráci škol na mezinárodních projektech.

Požadavky na vzdělávání v cizích jazycích formulované v RVP ZV vycházejí ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, který popisuje různé úrovně ovládání cizího jazyka[2]. Vzdělávání v Cizím jazyce  předpokládá dosažení úrovně A2, vzdělávání v Dalším cizím jazyce předpokládá dosažení úrovně A1 (podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky)[3].

Úspěšnost jazykového vzdělávání jako celku je závislá nejen na výsledcích vzdělávání v jazyce mateřském a v cizích jazycích, ale závisí i na tom, do jaké míry se jazyková kultura žáků stane předmětem zájmu i všech ostatních oblastí základního vzdělávání.

 

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

• pochopeníjazyka jako prostředku historického a kulturního vývoje národa, a důležitého sjednocujícího činitele národního společenství 
• pochopení jazyka a jako důležitého nástroje celoživotního vzdělávání
• rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku a jeho chápání jako  zdroje pro rozvoj osobního i kulturního bohatství
• rozvíjení pozitivního vztahu k mnohojazyčnosti a respektování kulturní rozmanitosti
• vnímání a postupnému osvojování jazyka jako prostředku k získávání a předávání informací, k vyjádření jeho potřeb i prožitků a ke sdělování názorů
• zvládnutí  pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí a rozvíjení pozitivního vztahu k jazyku v rámci interkulturní komunikace
• samostatnému získávání informací z různých zdrojů a k zvládnutí práce s jazykovými a literárními prameny i s texty různého zaměření
• získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke kultivovanému projevu jako prostředku prosazení sebe sama

individuálnímu prožívání slovesného uměleckého díla, ke sdílení čtenářských zážitků, k rozvíjení pozitivního vztahu k literatuře i k dalším druhům umění založených na uměleckém textu a k rozvíjení emocionálního a estetického vnímání

 

Český jazyk a literatura

Charakteristika předmětu

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA
Charakteristika vyučovacího předmětu – 1. stupeň

Obsahové, časové a organizační vymezení
Vyučovací předmět Český jazyk a literatura se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících:
v 1.- 3. ročníku – 9 hodin týdně
ve 4.- 5.ročníku – 8 hodin týdně

Vzdělávání v předmětu Český jazyk a literatura:
- směřuje k ovládnutí základních jazykových jevů pro dorozumívání v ústní i písemné podobě
- k osvojování a rozvíjení čtenářských schopností
- vede k využívání různých zdrojů informací – př. slovníky, encyklopedie, katalogy, pro rozšiřování znalostí a dovedností potřebných pro další vývoj
.
Vyučovací předmět český jazyk a literatura je úzce spjat s ostatními vyučovacími předměty. V předmětu se realizují tematické okruhy průřezového tématu. Osobnostní a sociální výchova.


Charakteristika vyučovacího předmětu – 2. stupeň

1.Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Tento vyučovací předmět má časovou dotaci: v 6 . až 8. ročníku 4 hodiny týdně + 1h v každém ročníku jako disponibilní, v 9. ročníku 3 hodiny týdně + 2 disponibilní.
Vyučování českému jazyku na 2.stupni plynule navazuje na vyučování českému jazyku na 1.stupni, kde se žáci učí vyjadřovat se spisovným jazykem, a to srozumitelně, souvisle, uspořádaně v krátkých projevech mluvených i psaných, osvojí si základní poznatky o hláskosloví, tvarové a větné stavbě jazyka, o významu slov a jejich stavbě, o zvukové stránce jazyka a o pravopisu a dovednost se jimi řídit.
Od 6. do 9.ročníku je tento předmět pro přehlednost rozdělen do tří složek: Komunikační a slohové výchovy, Jazykové výchovy a Literární výchovy.Ve výuce se však vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně prolíná.
Cíle výuky:
-rozvíjení kultivovaného písemného a ústního projevu
-porozumění různým druhům psaných i mluvených jazykových projevů, poznání záměru autora, hlavní myšlenky
-vnímání literatury jako specifického zdroje poznání a prožitků
-využívání různých zdrojů informací ( slovníky, encyklopedie, internet) pro rozšiřování znalostí a dovedností potřebných k dalšímu vzdělávání a sebevzdělávání
-orientace při vnímání okolního světa a sama sebe
-rozvíjení komunikačních schopností žáků, jejich tvořivosti a fantazie
-pochopení role v různých komunikačních situacích

Český jazyk a literatura úzce navazuje na:
-dějepis ( Velká Morava - činnost Konstantina a Metoděje, husitství –Jan Hus, veleslavínské období, národní obrození, literatura proti fašismu)
-dramatickou výchovu ( literatura a sloh )
-informatiku ( komunikace prostřednictvím elektronické pošty )
-hudební výchovu ( lidová slovesnost, melodrama, písničkáři )

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků 

Kompetence k učení
- učitel vede žáky ke stálému zdokonalování čtení
- učitel vytváří podmínky pro získávání dalších informací potřebných k práci
- učitel stanovuje dílčí vzdělávací cíle v pravopisu
- žáci jsou motivováni k aktivnímu zapojování se do vyučovacího procesu

Kompetence k řešení problémů
- žáci navrhují různá řešení problémů, dokončují úkoly a zdůvodňují své závěry
- žáci si vzájemně radí a pomáhají
- učitel hodnotí práci žáků způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok

Kompetence komunikativní
- učitel vede žáky k výstižnému a kultivovanému projevu
- žáci dokáží prezentovat své myšlenky a názory

Kompetence sociální a personální
- učitel organizuje práci ve skupinách, aby žáci spolupracovali při řešení problémů
- učitel vede žáky k prezentaci svých myšlenek a názorů a k vzájemnému respektu
- učitel vytváří příležitosti pro relevantní komunikaci mezi žáky
- žáci respektují pokyny pedagogů

Kompetence občanské
- učitel využívá literatury naučné i vědecké k vytváření postoje k přírodě, k životnímu prostředí
- žáci zvládnou komunikaci i ve vyhraněných situacích
- pro žáky s postižením jsou k dispozici vhodně přizpůsobené pracovní materiály

Kompetence pracovní
- učitel vede žáky k organizování a plánování učení
- učitel se zajímá, jak žákům vyhovuje jeho způsob výuky
- učitel požaduje dodržování dohodnuté kvality, postupů, termínů

Průřezová témata pokrývaná předmětem

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

Anglický jazyk

Charakteristika předmětu

Anglický jazyk – 1.stupeň

Charakteristika vyučovacího předmětu

Vyučovací předmět Anglický jazyk je zařazen od 1.ročníku. Časová dotace předmětu v 1. a 2.ročníku je 1 vyučovací hodina. Jedná se o disponibilní hodinu. Časová dotace ve 3. až 5 ročníku jsou 3 vyučovací hodiny.
Vyučovací předmět Anglický jazyk se realizuje ve třídách a odborných učebnách.
Důraz ve výuce je kladen především na schopnost základní komunikace a porozumění v oblastech blízkým dětem. V 1., 2. a 3. ročníku se pozornost věnuje především mluvenému slovu a schopnosti reagovat na pokyny a modelové komunikační situace. Jazykové dovednosti poslechu a mluvení jsou upřednostněny před psaním, čtením a znalostmi gramatiky.
Ve 4. až 5. ročníku se žáci učí dále rozvíjet schopnost komunikace a také rozumět psanému textu a aplikaci jednoduchých gramatických jevů. Žáci se začínají seznamovat s jednoduchými reáliemi anglicky hovořících zemí..
Anglický jazyk zahrnuje tématické okruhy Evropa a svět nás zajímá průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a tématický okruh Multikulturalita průřezového tématu Multikulturní výchova.


Výchovně vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí:

A/ Kompetence k učení
• vytváříme podmínky , aby si žák dokázal organizovat školní práci
• posilujeme pozitivní vztah k učení tím, že cíl učení vysvětlujeme na příkladech z běžného života
• vytváříme podmínky pro kooperativní učení
• využíváme převážně pozitivní hodnocení žáka s ohledem na individuální přístup k němu
• klademe důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, vyhledávání informací

B/ Kompetence k řešení problémů
• zadáváme úkoly, které vzbuzují u žáků zájem o učivo
• zadáváme úkoly tak, aby žáci mohli uplatňovat poznatky z běžného života, popř. z jiných vzdělávacích oblastí a aby hledali různá řešení
• vedeme žáky k samostatnému vyhledávání informací z různých zdrojů a jejich kombinování
• podporujeme skupinovou práci, při které žáci spolupracují
• pracujeme s chybou žáka jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení

C/ Kompetence komunikativní
• zaměřujeme se na rozvoj komunikačních dovedností žáků v cizím jazyce
• učíme žáky naslouchání druhým, asertivnímu chování, adekvátní verbální i neverbální komunikaci ve škole i mimo ni
• podporujeme různé formy komunikace na mezinárodní úrovni

D/ Kompetence sociální a personální
• volíme metody skupinové i individuální práce s ohledem na možnosti žáka
• učíme žáky týmové spolupráci a rozvíjí u nich schopnost střídat různé role v týmu
• vytváříme situace, ve kterých se žáci navzájem potřebují
• průběžně vyhodnocujeme vztahy ve třídě a dle potřeb je koriguje
• vedeme žáky k odmítání všeho, co narušuje vzájemné vztahy a přátelské klima

E/ Kompetence občanské
• dbáme na dodržování pravidel chování, na jejichž vytvoření se žáci sami podíleli
• odmítáme jakékoliv podoby sociálně negativních jevů (šikana, rasismus, xenofobie…..)
• vedeme žáky k tomu, aby nesli osobní odpovědnost za své negativní chování
• učíme žáky sebeúctě a úctě k jiným




Anglický jazyk – 2.stupeň

Charakteristika vyučovacího předmětu

Vyučovací předmět Anglický jazyk je zařazen samostatně v 6. až 9.ročníku.Časová dotace je 3 vyučovací hodiny. Svým pojetím navazuje na žákovské výstupy a vyučování Anglického jazyka na 1. stupni.
Vyučovací předmět Anglický jazyk se realizuje ve třídách a odborných učebnách.
Důraz při výuce na II. stupni je kladen na rozvoj komunikačních vlastností žáků. Rozvíjejí se dovednosti porozumění mluvenému slovu, psanému textu a aktivnímu použití jazyka.Žák je schopen vést rozhovor na dané téma a hovořit o základních oblastech lidského života. Prohlubují se znalosti gramatických zákonitostí anglického jazyka. Výuka průběžně seznamuje žáky s reáliemi anglicky hovořících zemí, což vede k pochopení odlišnosti cizojazyčných kultur.
Vyučujícím předmětem anglický jazyk zahrnuje tématické okruhy Evropa a svět nás zajímá průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a tématický okruh Multikulturalita průřezového tématu Multikulturní výchova.


Výchovně vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí:

A/ Kompetence k učení
• vytváříme podmínky , aby si žák dokázal organizovat školní práci
• posilujeme pozitivní vztah k učení tím, že cíl učení vysvětlujeme na příkladech z běžného života
• vytváříme podmínky pro kooperativní učení
• využíváme převážně pozitivní hodnocení žáka s ohledem na individuální přístup k němu
• klademe důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, vyhledávání informací

B/ Kompetence k řešení problémů
• zadáváme úkoly, které vzbuzují u žáků zájem o učivo
• zadáváme úkoly tak, aby žáci mohli uplatňovat poznatky z běžného života, popř. z jiných vzdělávacích oblastí a aby hledali různá řešení
• vedeme žáky k samostatnému vyhledávání informací z různých zdrojů a jejich kombinování
• podporujeme skupinovou práci, při které žáci spolupracují
• pracujeme s chybou žáka jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení

C/ Kompetence komunikativní
• zaměřujeme se na rozvoj komunikačních dovedností žáků v cizím jazyce
• učíme žáky naslouchání druhým, asertivnímu chování, adekvátní verbální i neverbální komunikaci ve škole i mimo ni
• podporujeme různé formy komunikace na mezinárodní úrovni

D/ Kompetence sociální a personální
• volíme metody skupinové i individuální práce s ohledem na možnosti žáka
• učíme žáky týmové spolupráci a rozvíjí u nich schopnost střídat různé role v týmu
• vytváříme situace, ve kterých se žáci navzájem potřebují
• průběžně vyhodnocujeme vztahy ve třídě a dle potřeb je koriguje
• vedeme žáky k odmítání všeho, co narušuje vzájemné vztahy a přátelské klima

E/ Kompetence občanské
• dbáme na dodržování pravidel chování, na jejichž vytvoření se žáci sami podíleli
• odmítáme jakékoliv podoby sociálně negativních jevů (šikana, rasismus, xenofobie…..)
• vedeme žáky k tomu, aby nesli osobní odpovědnost za své negativní chování
• učíme žáky sebeúctě a úctě k jiným
 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

Německý jazyk

Charakteristika předmětu

Německý jazyk – 2.stupeň

Charakteristika vyučovacího předmětu

Vyučovací předmět Německý jazyk je zařazen samostatně v 7. až 9.ročníku.Časová dotace jsou 2 vyučovací hodiny.
Vyučovací předmět Německý jazyk se realizuje ve třídách a odborných učebnách.
Důraz při výuce na II. stupni je kladen na rozvoj komunikačních vlastností žáků. Rozvíjejí se dovednosti porozumění mluvenému slovu, psanému textu a aktivnímu použití jazyka.Žák je schopen vést rozhovor na dané téma a hovořit o základních oblastech lidského života.  Výuka průběžně seznamuje žáky s reáliemi německy hovořících zemí, což vede k pochopení odlišnosti cizojazyčných kultur.
Německý jazyk zahrnuje tématické okruhy Evropa a svět nás zajímá průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a tématický okruh Multikulturalita průřezového tématu Multikulturní výchova.


Výchovně vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí:

A/ Kompetence k učení
• vytváříme podmínky , aby si žák dokázal organizovat školní práci
• posilujeme pozitivní vztah k učení tím, že cíl učení vysvětlujeme na příkladech z běžného života
• vytváříme podmínky pro kooperativní učení
• využíváme převážně pozitivní hodnocení žáka s ohledem na individuální přístup k němu
• klademe důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, vyhledávání informací

B/ Kompetence k řešení problémů
• zadáváme úkoly, které vzbuzují u žáků zájem o učivo
• zadáváme úkoly tak, aby žáci mohli uplatňovat poznatky z běžného života, popř. z jiných vzdělávacích oblastí a aby hledali různá řešení
• vedeme žáky k samostatnému vyhledávání informací z různých zdrojů a jejich kombinování
• podporujeme skupinovou práci, při které žáci spolupracují
• pracujeme s chybou žáka jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení

C/ Kompetence komunikativní
• zaměřujeme se na rozvoj komunikačních dovedností žáků v cizím jazyce
• učíme žáky naslouchání druhým, asertivnímu chování, adekvátní verbální i neverbální komunikaci ve škole i mimo ni
• podporujeme různé formy komunikace na mezinárodní úrovni

D/ Kompetence sociální a personální
• volíme metody skupinové i individuální práce s ohledem na možnosti žáka
• učíme žáky týmové spolupráci a rozvíjí u nich schopnost střídat různé role v týmu
• vytváříme situace, ve kterých se žáci navzájem potřebují
• průběžně vyhodnocujeme vztahy ve třídě a dle potřeb je koriguje
• vedeme žáky k odmítání všeho, co narušuje vzájemné vztahy a přátelské klima

E/ Kompetence občanské
• dbáme na dodržování pravidel chování, na jejichž vytvoření se žáci sami podíleli
• odmítáme jakékoliv podoby sociálně negativních jevů (šikana, rasismus, xenofobie…..)
• vedeme žáky k tomu, aby nesli osobní odpovědnost za své negativní chování
• učíme žáky sebeúctě a úctě k jiným
 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA

Matematika a její aplikace

Charakteristika oblasti

Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace v základním vzdělávání je založena především na aktivních činnostech, které jsou typické pro práci s matematickými objekty a pro užití matematiky v reálných situacích. Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě a umožňuje tak získávat matematickou gramotnost. Pro tuto svoji nezastupitelnou roli prolíná celým základním vzděláváním od 1. do 9. ročníku a vytváří předpoklady pro další úspěšné studium.

Vzdělávání klade důraz na důkladné porozumění základním myšlenkovým postupům a pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům. Žáci si postupně osvojují některé pojmy, algoritmy, terminologii, symboliku a způsoby jejich užití.

Vzdělávací obsah oboru Matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tematické okruhy. V tematickém okruhu Čísla a početní operace na prvním stupni, na který navazuje a dále ho prohlubuje na druhém stupni tematický okruh Číslo a proměnná, si žáci osvojují aritmetické operace v jejich třech složkách: dovednost provádět operaci, algoritmické porozumění (proč je operace prováděna předloženým postupem) a významové porozumění (umět operaci propojit na reálné situace). Učí se získávat číselné údaje měřením, odhadováním, výpočtem a zaokrouhlováním. Seznamují se s pojmem proměnná a s její rolí při matematizaci reálných situací.

V dalším tematickém okruhu Geometrie v rovině a v prostoru žáci určují a znázorňují geometrické útvary a geometricky modelují reálné situace, hledají podobnosti a odlišnosti útvarů, které se vyskytují všude kolem nás, uvědomují si vzájemné polohy objektů v rovině (resp. v prostoru), učí se porovnávat, odhadovat, měřit délku, velikost úhlu, obvod a obsah (resp. povrch a objem), zdokonalovat svůj grafický projev. Zkoumání tvaru a prostoru vede žáky k řešení polohových a metrických úloh a problémů, které vycházejí z běžných životních situací.

V tematickém okruhu Závislosti, vztahy a práce s daty žáci rozpoznávají určité typy změn a závislostí, které jsou projevem běžných jevů reálného světa, a seznamují se s jejich reprezentacemi. Uvědomují si změny a závislosti známých jevů, docházejí k pochopení, že změnou může být růst i pokles a že změna může mít také nulovou hodnotu. Tyto změny a závislosti žáci analyzují z tabulek, diagramů a grafů, v jednoduchých případech je konstruují a vyjadřují matematickým předpisem nebo je podle možností modelují s využitím vhodného počítačového software nebo grafických kalkulátorů. Zkoumání těchto závislostí směřuje k pochopení pojmu funkce.

Důležitou součástí matematického vzdělávání jsou Nestandardní aplikační úlohy a problémy, jejichž řešení může být do značné míry nezávislé na znalostech a dovednostech školské matematiky, ale při němž je nutné uplatnit logické myšlení. Žáci se učí řešit problémové situace a úlohy z běžného života, pochopit a analyzovat problém, utřídit údaje a podmínky, provádět situační náčrty, řešit optimalizační úlohy. Řešení logických úloh posiluje vědomí žáka ve vlastní schopnosti logického uvažování a může podchytit i ty žáky, kteří jsou v matematice méně úspěšní.

Žáci se učí využívat prostředky výpočetní techniky (především kalkulátory, vhodný počítačový software, určité typy výukových programů) a používat některé další pomůcky, což umožňuje přístup k matematice i žákům, kteří mají nedostatky v numerickém počítání a v rýsovacích technikách. Zdokonalují se rovněž v samostatné a kritické práci se zdroji informací.

Matematika

Charakteristika předmětu

Obsahové, časové a organizační vymezení
-je realizována v 1. až 9. ročníku:
v 1. ročníku jsou 4 hodiny týdně
v 2.,3. a 4. ročníku 5 hodin týdně
v 5.. ročníku jsou 4 hodiny týdně

Vzdělávací obsah je rozdělen na čtyři tematické okruhy :
-čísla a početní operace-osvojení aritmetických operací ve třech složkách :
-dovednost provádět operaci
-algoritmické porozumění
-významové porozumění
-získávání číselných údajů, seznámení se s pojmem proměnná

-závislosti, vztahy a práce s daty-rozpoznávání a uvědomění si určitých typů změn a
závislostí, jejich analyzování z tabulek, diagramů a grafů

-geometrie v rovině a prostoru-určování a znázorňování geometrických útvarů a modelování reálných situací, zkoumání tvarů a prostoru

-nestandardní aplikační úlohy a problémy-uplatňování logického myšlení, řešení problémových situací a úloh z běžného života


Organizace- žáci z každého ročníku pracují během vyučovací hodiny ve třídě nebo v počítačové učebně a využívají k učení různé formy práce.Během hodiny učitel a žáci používají všechny dostupné vyučovací pomůcky.

Průřezová témata-v tomto předmětu jsou realizována : VDO , EV , EGS


Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Kompetence k učení - učí se přesně a stručně vyjadřovat užíváním mat. jazyka včetně symboliky,prováděním rozborů a zápisů při řešení úloh a zdokonaluje grafický projev,rozvíjí abstraktní,exaktní,kombinatorické a logické myšlení k věcné a srozumitelné argumentaci.
Učitel umožňuje žákům, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků;srozumitelně jim vysvětluje, co se mají naučit;stanovuje dílčí vzdělávací cíle v souladu s cíli vzdělávacího programu; vede žáky k ověřování výsledků.


Kompetence k řešení problémů - učí se rozvíjet důvěru ve vlastní schopnosti a možnosti při řešení úloh, k sebekontrole, k systematičnosti,vytrvalosti a přesnosti,
učí se provádět rozbor problémů a plánu řešení,odhadování výsledků,volbě správného postupu,vyhodnocování správností výsledků.
Učitel se zajímá o náměty, názory, zkušenosti žáků;klade otevřené otázky a vybízí žáky k pojmenování cíle činnosti; vede žáky k plánování úkolů a postupů; zařazuje metody, při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům sami žáci; umožňuje, aby žáci v hodině pracovali s odbornou literaturou.Učitel podle potřeby žákům v činnostech pomáhá, pracuje s chybou žáka jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení; dodává žákům sebedůvěru.

Kompetence komunikativní -žáci se učí přesnému a stručnému vyjadřování užíváním matematického jazyka včetně symboliky.
Učitel zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů; vede žáky k užívání správné terminologie a symboliky; vede žáky k výstižnému, souvislému a kultivovanému projevu.


Kompetence sociální a personální - žáci jsou vedeni ke kritickému usuzování,srozumitelné a věcné argumentaci prostřednictvím řešení matematických problémů,ke kolegiální radě a pomoci,učí se pracovat v týmu.
Učitel umožňuje každému žákovi zažít úspěch; podněcuje žáky k argumentaci; hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok.


Kompetence občanská - při zpracovávání informací jsou žáci vedeni ke kritickému myšlení nad obsahy sdělení,učí se hodnotit svoji práci a práci ostatních,jsou vedeni k ohleduplnosti a taktu,učí se vnímat složitosti světa.
Učitel podle potřeby žákům v činnostech pomáhá a umožňuje jim, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti nebo výsledky.


Kompetence pracovní - žáci jsou vedeni k vytváření zásoby matematických nástrojů pro řešení reálných situací v životě, učí se využívat matematické poznatky a dovednosti v praktických činnostech. Pro žáky s postižením jsou k dispozici vhodně přizpůsobené pracovní materiály.
Učitel zadává úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace z různých informačních zdrojů a které vyžadují využití poznatků z různých předmětů, vede žáky ke správným způsobům užití vybavení, techniky a pomůcek.Vytváří příležitosti k interpretaci různých textů, obrazových materiálů, grafů a jiných forem záznamů.


Vyučovací předmět: Matematika – II. stupeň

Charakteristika vyučovacího předmětu

Vyučovací předmět Matematika na 2. stupni je zařazen samostatně a navazuje svým vzdělávacím obsahem na tento vyučovací předmět na 1. stupni.
V 6. a v 7. ročníku je vyučován s týdenní časovou dotací 4h, v 8. 4h, v 9.ročníku 5h, z čehož je 1h použita na posílení z disponibilní časové dotace.
Výuka probíhá v kmenových učebnách, třída se na výuku nedělí.
Vyučovací předmět je zaměřen na rozvoj dovedností žáků, na rozvoj abstraktního a exaktního myšlení, na užití matematiky v reálných situacích. Důraz je kladen na porozumění základním myšlenkovým postupům, pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům. Žáci jsou vedeni k logickému a kritickému usuzování. S vyučovacím předmětem jsou úzce spjaty i ostatní vyučovací předměty – fyzika, chemie, zeměpis, člověk a svět práce,…
Ve výuce jsou využívány metody a formy založené na spolupráci žáků. Do vzdělávacího obsahu tohoto předmětu nejsou začleněna průřezová témata.


Výchovně vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí:

Kompetence k učení:
• Během výuky praktikujeme metody a formy tvořivé školy, skupinové práce.
• Žáky vedeme k aplikaci znalostí v ostatních vyučovacích předmětech a v reálném životě, zadáváme úlohy z praxe, podporujeme různá řešení.
• Dodržujeme individuální přístup k žákům (se SVP, ale i ostatním).
• Žáky vedeme k plánování své práce.

Kompetence k řešení problémů:
• Provádíme s žáky rozbor úlohy, plánujeme postup řešení, odhadujeme výsledky, vyhodnocujeme správnost řešení.
• Učíme žáky pracovat s chybou, využíváme ji jako příležitosti ukázat cestu ke správnému řešení.
• Podporujeme samostatnost, tvořivost, logické myšlení a pečlivost zadáváním různých matematických hádanek, kvízů, rébusů. V 6. ročníku zařazujeme doplňkovou aktivitu Mandely.
• Vedeme žáky k účasti v matematických soutěžích (Pythagoriáda, matem. olympiáda) i na úrovni školního kola (Klokan, Sudoku...)

Kompetence komunikativní:
• Umožňujeme žákům hodnotit a prezentovat výsledky své práce.
• Vedeme žáky k používání matematické symboliky.
• Vedeme žáky k tomu, aby kladli otázky (k věci), aby sdělovali své názory na řešení.


Kompetence sociální a personální:
• Rozvíjíme schopnost spolupracovat ve dvojici, ve skupině nebo v týmu a brát při tom ohled na druhé.
• Zadáváme úlohy a příklady, zohledňující zájmy a potřeby žáka a jeho individuální schopnosti.
• Učíme žáky hodnotit úspěšnost svou i skupiny.


Kompetence pracovní:
• Vyžadujeme od žáků zodpovědný přístup k plnění úkolů (kvalita, termín).
• Zadáváme úlohy, při kterých jsou žáci nuceni využít informace z různých informačních zdrojů, znalosti a dovednosti, nabyté v různých vzdělávacích oblastech.
• Nabízíme žákům možnost modelovat a vyrábět různá tělesa, přičemž využívají základní pracovní činnosti při práci s různým materiálem (papír, dřevo, plast,..).

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a jeho svět

Charakteristika oblasti

Vzdělávací oblast Člověk a jeho světje jedinou vzdělávací oblastí RVP ZV, která je koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Tato komplexní oblast vymezuje vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví, bezpečí a dalších témat. Uplatňuje pohled do historie i současnosti a směřuje k dovednostem pro praktický život. Svým široce pojatým syntetickým (integrovaným) obsahem spoluutváří povinné základní vzdělávání na 1. stupni.

Vzdělávání v oblasti Člověk a jeho svět rozvíjí poznatky, dovednosti a prvotní zkušenosti žáků získané ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání. Žáci se učí pozorovat a pojmenovávat věci jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti a utváří se tak jejich prvotní ucelený obraz světa. Poznávají sebe i své nejbližší okolí a postupně se seznamují s místně i časově vzdálenějšími osobami i jevy a se složitějšími ději. Učí se vnímat lidi,  vztahy mezi nimi, všímat si podstatných věcných stránek i krásy lidských výtvorů a přírodních jevů, soustředěně je pozorovat , přemýšlet o nich a chránit je. Na základě poznání sebe, svých potřeb a porozumění světu kolem sebe se žáci učí vnímat základní vztahy ve společnosti, porozumět soudobému způsobu života, jeho přednostem i problémům, (včetně situací ohrožení), učí se vnímat současnost jako výsledek minulosti a východisko do budoucnosti. Při osvojování poznatků a dovedností ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět se žáci učí vyjadřovat své myšlenky, poznatky a dojmy, reagovat na myšlenky, názory a podněty jiných.

Podmínkou úspěšného vzdělávání v dané oblasti je vlastní prožitek žáků vycházející z konkrétníchnebo modelových situací při osvojování potřebných dovedností, způsobů jednání a rozhodování. K tomu významně přispívá i osobní příklad učitelů. Propojení této vzdělávací oblasti s reálným životem a s praktickou zkušeností žáků se stává velkou pomocí i ve zvládání nových životních situací i nové role školáka, pomáhá jim při nalézání jejich postavení mezi vrstevníky a při upevňování pracovních i režimových návyků.

Vzdělávací oblast tak připravuje základy pro specializovanější výuku ve vzdělávacích oblastech Člověk a společnost, Člověk a příroda a ve vzdělávacím oboru Výchova ke zdraví.

Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět je členěn do pěti tematických okruhů. Propojováním tematických okruhů je možné vytvářet v ŠVP různé varianty vyučovacích předmětů a jejich vzdělávacího obsahu[1].

V tematickém okruhu Místo, kde žijeme se žáci učí na základě poznávání nejbližšího okolí, vztahů a souvislostí v něm chápat organizaci života v rodině, ve škole, v obci, ve společnosti. Učí se do tohoto každodenního života vstupovat s vlastní aktivitou a představami, hledat nové i zajímavé věci a bezpečně se v tomto světě pohybovat. Důraz je kladen na praktické poznávání místních a regionálních skutečností a na utváření přímých zkušeností žáků (např. v dopravní výchově). Různé činnosti a úkoly by měly přirozeným způsobem probudit v žácích kladný vztah k místu jejich bydliště, postupně rozvíjet jejich národní cítění a vztah k naší zemi.

V tematickém okruhu Lidé kolem nás si žáci postupně osvojují a upevňují základy vhodného chování a jednání mezi lidmi, uvědomují si význam a podstatu  pomoci a solidarity mezi lidmi, vzájemné úcty, snášenlivosti a rovného postavení mužů a žen. Poznávají, jak se lidé sdružují, baví, jakou vytvářejí kulturu. Seznamují se se základními právy a povinnostmi, se světem financí, ale i s problémy, které provázejí soužití lidí, celou společnost nebo i svět (globální problémy). Celý tematický okruh tak směřuje k prvotním poznatkům a dovednostem budoucího občana demokratického státu.

V tematickém okruhu Lidé a čas se žáci učí orientovat v dějích a v čase. Poznávají, jak a proč se čas měří, jak události postupují v čase a utvářejí historii věcí a dějů. Učí se poznávat, jak se život a věci vyvíjejí a jakým změnám podléhají v čase. V tematickém okruhu se vychází od nejznámějších událostí v rodině, obci a regionu a postupuje se k nejdůležitějším okamžikům v historii naší země. Podstatou tematického okruhu je vyvolat u žáků zájem o minulost, o kulturní bohatství regionu i celé země. Proto je důležité, aby žáci mohli samostatně vyhledávat, získávat a zkoumat informace z dostupných zdrojů, především pak od členů své rodiny i od lidí v nejbližším okolí, aby mohli společně navštěvovat památky, sbírky regionálních i specializovaných muzeí, veřejnou knihovnu atd.

V tematickém okruhu Rozmanitost přírody žáci poznávají Zemi jako planetu sluneční soustavy, kde vznikl a rozvíjí se život. Poznávají velkou rozmanitost i proměnlivost živé i neživé přírody naší vlasti. Jsou vedeni k tomu, aby si uvědomili, že Země a život na ní tvoří jeden nedílný celek, ve kterém jsou všechny hlavní děje ve vzájemném souladu a rovnováze, kterou může člověk snadno narušit a velmi obtížně obnovovat. Na základě praktického poznávání okolní krajiny a dalších informací se žáci učí hledat důkazy o proměnách přírody, učí se využívat a hodnotit svá pozorování a záznamy, sledovat vliv lidské činnosti na přírodu, hledat možnosti, jak ve svém věku přispět k ochraně přírody, zlepšení životního prostředí a k trvale udržitelnému rozvoji.

V tematickém okruhu Člověk a jeho zdraví žáci poznávají především sebe na základě poznávání člověka jako živé bytosti, která má své biologické a fyziologické funkce a potřeby. Poznávají zdravíjako stav bio-psycho-sociální rovnováhy života. Žáci se seznamují s tím,jak se člověk vyvíjí a mění od narození do dospělosti, co je pro člověka vhodné a nevhodné z hlediska denního režimu, hygieny, výživy, mezilidských vztahů atd. Získávají základní poučení o zdraví a nemocech, o zdravotní prevenci i a poskytování první pomoci. Osvojují si bezpečnéchování a vzájemnou pomoc v různých životních situacích, včetně mimořádných událostí, které ohrožují zdraví jedinců i celých skupin obyvatel. Žáci si postupně uvědomují, jakou odpovědnost má každý člověk za své zdraví a bezpečnost i za zdraví jiných lidí. Žáci docházejí k poznání, že zdraví je důležitá hodnota v životě člověka.

Potřebné vědomosti a dovednosti ve vzdělávacím oboru Člověk a jeho svět získávají žáci především tím, že pozorují názorné pomůcky, přírodu a činnosti lidí, hrají určené role, řeší modelové situace atd.

 

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

• utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti
• orientaci v problematice peněz a cen a k odpovědnému spravování osobního rozpočtu
• orientaci ve světě informací a k časovému a místním propojování historických, zeměpisných a kulturních informací
• rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, k pojmenovávání pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech
• poznávání a chápání rozdílů mezi lidmi, ke kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání na základě respektu aspolečně vytvořených a přijatých nebo obecně uplatňovaných pravidel soužití, k plnění povinností a společných úkolů
• samostatnému a sebevědomému vystupování a jednání, k efektivní a bezkonfliktní komunikaci v méně běžných situacích, k bezpečné komunikaciprostřednictvím elektronických médií,k poznávání a ovlivňování své jedinečnosti (možností a limitů)
• utváření ohleduplného vztahu k přírodě i kulturním výtvorům a k hledání možností aktivního uplatnění při jejich ochraně
• přirozenému vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě i okolnímu prostředí
• objevování a poznávání všeho, co jej zajímá, co se mu líbí a v čem by v budoucnu mohl uspět
• poznávání podstaty zdraví i příčin jeho ohrožení, vzniku  nemocí a úrazů a jejich předcházení

poznávání a upevňování preventivního chování, účelného rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých, včetně chování při mimořádných událostech.

Prvouka

Charakteristika předmětu

Obsahové, časové a organizační vymezení
- v 1.,2. a 3. ročníku se vyučují 2 hodiny týdně
- pozorování a pojmenovávání věcí, jevů a dějů, jejich vzájemných vztahů a souvislostí
- utváří se prvotní ucelený obraz světa
- poznávání sebe i nejbližšího okolí
- seznámení s místně i časově vzdálenějšími osobami i jevy
- vnímání lidí a vztahů mezi nimi
- všímání si podstatných stránek i krásy lidských výtvorů a přírodních jevů
- porozumění světu kolem sebe a vnímání základních vztahů ve společnosti
- porozumění soudobému způsobu života, jeho přednostem i problémům
- chápání současnosti jako výsledek minulosti a východisko do budoucnosti

- vzdělávací obsah je členěn do pěti tematických okruhů:
Místo, kde žijeme –důraz je kladen na dopravní výchovu, praktické poznávání místních a regionálních skutečností a na utváření přímých zkušeností žáků
Lidé kolem nás – upevňování základů vhodného chování a jednání mezi lidmi, seznámení se se základními právy a povinnostmi
Lidé a čas – orientace v dějích a čase
Rozmanitost přírody – poznávání Země jako planety sluneční soustavy, poznávání proměnlivosti a rozmanitosti živé i neživé přírody
Člověk a jeho zdraví – základní poučení o zdraví a nemocech, o zdravotní prevenci i první pomoci a o bezpečném chování různých životních situací. Poznávání sebe na základě poznávání člověka jako živé bytosti.


Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Kompetence k učení
Žáci jsou vedeni k objevování a poznávání všeho, co je zajímá a v čem by v budoucnu mohli uspět.
-poznávání podstaty zdraví i příčin nemocí
-upevňování preventivního chování
-orientace ve světě informací
časové a místní propojování historických, zeměpisných a kulturních informací
-učitel pomáhá řešit a třídit informace podle zvolených nebo zadaných kritérií
-učitel motivuje žáky pro celoživotní učení

Kompetence k řešení problémů
- žáci si upevňují účelné rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých
- poznávají a ovlivňují svou jedinečnost
- učitel pomáhá žákům, aby došli k samostatným objevům, řešením a závěrům
- učitel učí žáky pracovat s odbornou literaturou, encyklopediemi apod., využívají různých informačních zdrojů


Kompetence komunikativní
Žáci si rozšiřují slovní zásobu v osvojovaných tématech.
-jsou vedeni k samostatnému a sebevědomému vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci
-pojmenovávají pozorované skutečnosti a zachycují je ve vlastních projevech, názorech a výtvorech
-přirozeně vyjadřují pozitivní city ve vztahu k sobě i okolnímu prostředí
-učitel podporuje u žáků prezentaci svých myšlenek a názorů, kladení otázek k věci, vzájemnému se naslouchání a zdůvodňování svých závěrů, vzájemně si radí a pomáhají si

Kompetence sociální a personální
Žáci pracují ve skupině.
-efektivně spolupracují na řešení problémů
-učí se respektovat názory druhých
-přispívají k diskusi
- učitel učí se věcně argumentovat
-učitel vede děti k oceňování svých názorů a přínosů

Kompetence občanské
-učitel utváří ohleduplný vztah k přírodě i kulturním výtvorům
-učitel motivuje žáky hledat možnosti aktivního uplatnění ochrany přírody
- učitel vede žáky k respektování pravidel

Kompetence pracovní
Žáci jsou vedeni k utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti.
- učitel učí žáky používat různé materiály, nástroje a vybavení
- učitel zohledňuje soudobý stav a poznání a technického rozvoje

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Vlastivěda

Charakteristika předmětu

Charakteristika vyučovacího předmětu:

Obsahové, časové a organizační vymezení
- ve 4. ročníku se vyučuje 1 hodina týdně,  v 5. ročníku se vyučují 2 hodiny týdně (z toho 1 disponibilní)

Vzdělávací obor Člověk a jeho svět je obsahově rozdělen na 5 tématických okruhů. Ve vlastivědě se realizují 3 okruhy:

1. Místo, kde žijeme
 chápání organizace života v obci, ve společnosti
 praktické poznávání místních, regionálních skutečností, s důrazem na dopravní výchovu
 postupné rozvíjení vztahu k zemi, národní cítění

2. Lidé kolem nás
 upevnění základů vhodného chování a jednání mezi lidmi
 uvědomování si významu a podstaty tolerance, pomoci, solidarity, úcty, snášenlivosti a rovného postavení mužů a žen
 seznamování se se základními právy a povinnostmi i problémy ve společnosti i ve světě
 směřování k výchově budoucího občana demokratického státu

3. Lidé a čas
 orientace v dějích čase, postup událostí a utváření historie věcí a dějů
 snaha o vyvolání zájmů u žáků samostatně vyhledávat, získávat a zkoumat informace z historie a současnosti

Organizace
žáci pracují ve třídě nebo v počítačové učebně s výužíváním různých forem práce, s využitím dostupných vyučovacích pomůcek.
Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí

Kompetence k učení
 učí se vyznačit v jednoduchém plánu obce místo bydliště, školy, cestu na určené místo
 učí se začlenit obec (město) do příslušného kraje
 učitel vede žáky k užívání správné terminologie a symboliky
 učitel žákům srozumitelně vysvětluje, co se mají naučit

Kompetence k řešení problémů
 učí se rozlišit přírodní a umělé prvky v okolní krajině
 učitel umožňuje,aby žáci v hodině pracovali s odbornou literaturou, encyklopediemi apod.
 učitel umožňuje každému žákovi zažít úspěch

Kompetence komunikativní
 učí se vyjádřit různými způsoby estetické hodnoty a rozmanitost krajiny
 využívá časové údaje při řešení různých situací, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti
 učitel vede žáky k ověřování výsledků
 učitel podněcuje žáky k argumentaci

Kompetence sociální a personální
 rozlišuje vztahy mezi lidmi, národy
 odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností
 učitel vytváří příležitosti k interpretaci či prezentaci různých textů, obrazových materiálů a jiných forem záznamů
 učitel vytváří heterogenní pracovní skupiny

Kompetence občanská
 pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události v oblastech ČR (případně ve státech Evropy)
 projevuje toleranci přirozeným odlišnostem lidské společnosti
 učitel umožňuje žákům, aby se podíleli na utváření kriterií hodnocení činností nebo jejich výsledků
 učitel vede žáky k hodnocení vlastních výsledků

Kompetence pracovní
 uplatňuje elementární poznatky o lidské společnosti, soužití a o práci lidí, na příkladech porovnává minulost a současnost
 učitel se zajímá o náměty, názory, zkušenosti žáků
 učitel vede žáky k plánování úkolů a postupů
 učitel zadává úkoly, při kterých žáci mohou spolupracovat

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Přírodověda

Charakteristika předmětu

Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení:
- ve 4. ročníku se vyučuje 1 hodina týdně,  v 5. ročníku se vyučují 2 hodiny týdně (z toho 1 disponibilní)

Vzdělávací obor Člověk a jeho svět je obsahově rozdělen na 5 tématických okruhů. V přírodovědě se realizují 2 okruhy:

1. Rozmanitost přírody
 Země jako planeta sluneční soustavy
 rozmanitost i proměnlivost živé i neživé přírody, rostliny, houby, živočichové, znaky života, životní potřeby a podmínky
 rovnováha v přírodě
 vliv lidské činnosti na přírodu, ochrana přírody a životního prostředí, likvidace odpadů, živelné pohromy, ekologické katastrofy

2. Člověk a jeho zdraví
 lidské tělo, biologické a fyziologické funkce a potřeby člověka, vývoj jedince, základy lidské reprodukce
 partnerství, rodičovství, základy sexuální výchovy
 péče o zdraví, první pomoc
 odpovědnost člověka za své zdraví
 situace hromadného ohrožení
 

Organizace
žáci pracují ve třídě nebo v počítačové učebně s výužíváním různých forem práce, s využitím dostupných vyučovacích pomůcek.
Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí

Kompetence k učení
 učí se vyznačit v jednoduchém plánu obce místo bydliště, školy, cestu na určené místo
 učí se začlenit obec (město) do příslušného kraje
 učitel vede žáky k užívání správné terminologie a symboliky
 učitel žákům srozumitelně vysvětluje, co se mají naučit

Kompetence k řešení problémů
 učí se rozlišit přírodní a umělé prvky v okolní krajině
 učitel umožňuje,aby žáci v hodině pracovali s odbornou literaturou, encyklopediemi apod.
 učitel umožňuje každému žákovi zažít úspěch

Kompetence komunikativní
 učí se vyjádřit různými způsoby estetické hodnoty a rozmanitost krajiny
 využívá časové údaje při řešení různých situací, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti
 učitel vede žáky k ověřování výsledků
 učitel podněcuje žáky k argumentaci

Kompetence sociální a personální
 rozlišuje vztahy mezi lidmi, národy
 odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností
 učitel vytváří příležitosti k interpretaci či prezentaci různých textů, obrazových materiálů a jiných forem záznamů
 učitel vytváří heterogenní pracovní skupiny

Kompetence občanská
 pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události v oblastech ČR (případně ve státech Evropy)
 projevuje toleranci přirozeným odlišnostem lidské společnosti
 učitel umožňuje žákům, aby se podíleli na utváření kriterií hodnocení činností nebo jejich výsledků
 učitel vede žáky k hodnocení vlastních výsledků

Kompetence pracovní
 uplatňuje elementární poznatky o lidské společnosti, soužití a o práci lidí, na příkladech porovnává minulost a současnost
 učitel se zajímá o náměty, názory, zkušenosti žáků
 učitel vede žáky k plánování úkolů a postupů
 učitel zadává úkoly, při kterých žáci mohou spolupracovat

Součástí výuky je exkurze do planetária.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a společnost

Charakteristika oblasti

Vzdělávací oblast Člověk a společnost v základním vzdělávání vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi potřebnými pro jeho aktivní zapojení do života demokratické společnosti. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci poznali dějinné, sociální a kulturně historické aspekty života lidí v jejich rozmanitosti, proměnlivosti a ve vzájemných souvislostech. Seznamuje žáky s vývojem společnosti a s důležitými společenskými jevy a procesy, které se promítají do každodenního života a mají vliv na utváření společenského klimatu. Zaměřuje se na utváření pozitivních občanských postojů, rozvíjí vědomí přináležitosti k evropskému civilizačnímu a kulturnímu okruhu a podporuje přijetí hodnot, na nichž je současná demokratická Evropa budována, včetně kolektivní obrany. Důležitou součástí vzdělávání v dané vzdělávací oblasti je prevence rasistických, xenofobních a extrémistických postojů, výchova k toleranci a respektování lidských práv, k rovnosti mužů a žen a výchova k úctě k přírodnímu a kulturnímu prostředí i k ochraně uměleckých a kulturních hodnot. Tato vzdělávací oblast přispívá také k rozvoji finanční gramotnosti a k osvojení pravidel chování při běžných rizikových situacích i při mimořádných událostech.

Ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost se u žáků formují dovednosti a postoje důležité pro aktivní využívání poznatků o společnosti a mezilidských vztazích v občanském životě. Žáci se učí rozpoznávat a formulovat společenské problémy v minulosti i současnosti, zjišťovat a zpracovávat informace nutné pro jejich řešení, nacházet řešení a vyvozovat závěry, reflektovat je a aplikovat v reálných životních situacích.

Vzdělávací oblast Člověk a společnost zahrnuje vzdělávací obory Dějepis a Výchova k občanství. Ve svém vzdělávacím obsahu navazuje přímo na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět. Přesahy dané vzdělávací oblasti se promítají i do jiných vzdělávacích oblastí a do celého života školy a mají přímou vazbu zejména na společenskovědní část vzdělávacího oboru Zeměpis, který je v zájmu zachování jeho celistvosti umístěn ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Do této vzdělávací oblasti je též zařazen vzdělávací obor Výchova ke zdraví

Vzdělávací obor Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho hlavním posláním je kultivace historického vědomí jedince a uchování kontinuity historické paměti, především ve smyslu předávání historické zkušenosti. Důležité je zejména poznávání dějů, skutků a jevů, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj společnosti a promítly se do obrazu naší současnosti. Důraz je kladen především na dějiny 19. a 20. století, kde leží kořeny většiny současných společenských jevů. Významně se uplatňuje zřetel k základním hodnotám evropské civilizace. Podstatné je rozvíjet takové časové a prostorové představy i empatie, které umožňují žákům lépe proniknout k pochopení historických jevů a dějů. Žáci jsou vedeni k poznání, že historie není jen uzavřenou minulostí ani shlukem faktů a definitivních závěrů, ale je kladením otázek, jimiž se současnost prostřednictvím minulosti ptá po svém vlastním charakteru a své možné budoucnosti. Obecné historické problémy jsou konkretizovány prostřednictvím zařazování dějin regionu i dějin místních.

Vzdělávací obor Výchova k občanství se zaměřuje na vytváření kvalit, které souvisejí s orientací žáků v sociální realitě a s jejich začleňováním do různých společenských vztahů a vazeb. Otevírá cestu k realistickému sebepoznání a poznávání osobnosti druhých lidí a k pochopení vlastního jednání i jednání druhých lidí v kontextu různých životních situací. Seznamuje žáky se vztahy v rodině a širších společenstvích, s hospodářským životem a rozvíjí jejich orientaci ve světě financí. Přibližuje žákům úkoly důležitých politických institucí a orgánů, včetně činností armády, a ukazuje možné způsoby zapojení jednotlivců do občanského života. Učí žáky respektovat a uplatňovat mravní principy a pravidla společenského soužití a přebírat odpovědnost za vlastní názory, chování a jednání i jejich důsledky. Rozvíjí občanské a právní vědomí žáků, posiluje smysl jednotlivců pro osobní i občanskou odpovědnost a motivuje žáky k aktivní účasti na životě demokratické společnosti.

Vzdělávací obor Výchova ke zdraví přináší základní poznání o člověku v souvislosti s preventivní ochranou jeho zdraví. Učí žáky aktivně rozvíjet a chránit zdraví v propojení všech jeho složek (sociální, psychické a fyzické) a být za ně odpovědný. Svým vzdělávacím obsahem bezprostředně navazuje na obsah vzdělávací oblasti člověk a jeho svět. Žáci si upevňují hygienické, stravovací, pracovní i jiné zdravotně preventivní návyky, rozvíjejí dovednosti odmítat škodlivé látky, předcházet úrazům a čelit vlastnímu ohrožení v každodenních i mimořádných situacích. Rozšiřují
a prohlubují si poznatky o rodině, škole a společenství vrstevníků, o přírodě, člověku i vztazích mezi lidmi a učí se tak dívat se na vlastní činnosti z hlediska zdravotních potřeb a životních perspektiv dospívajícího jedince a rozhodovat se ve prospěch zdraví. Vzhledem k individuálnímu i sociálnímu rozměru zdraví je vzdělávací obor Výchova ke zdraví velmi úzce propojen s průřezovým tématem Osobnostní a sociální výchova.

Při realizaci této vzdělávací oblasti je třeba klást důraz především na praktické dovednosti a jejich aplikace v modelových situacích i v každodenním životě školy. Proto je velmi důležité, aby celý život školy byl ve shodě s tím, co se žáci o zdraví učí a co z pohledu zdraví potřebují. Zpočátku musí být vzdělávání silně ovlivněno kladným osobním příkladem učitele, jeho všestrannou pomocí a celkovou příznivou atmosférou ve škole. Později přistupuje důraz i na větší samostatnost a odpovědnost žáků v jednání, rozhodování a činnostech souvisejících se zdravím. Takto chápané vzdělávání je základem pro vytváření aktivních přístupů žáků k rozvoji i ochraně zdraví. 
 

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

• rozvíjení zájmu o současnost a minulost vlastního národa i jiných kulturních společenství, utváření a upevňování vědomí přináležitosti k evropské kultuře
• odhalování  kořenů společenských jevů, dějů a změn, promýšlení jejich souvislostí a vzájemné podmíněnosti v reálném a historickém čase
• hledání paralel mezi minulými a současnými událostmi a jejich porovnávání s obdobnými či odlišnými jevy a procesy v evropském a celosvětovém měřítku
• utváření pozitivního hodnotového systému opřeného o historickou zkušenost
• rozlišování mýtů a skutečnosti, rozpoznávání projevů a příčin subjektivního výběru a hodnocení faktů i ke snaze o objektivní posouzení společenských jevů současnosti i minulosti
• vytváření schopnosti využívat jako zdroj informací různorodé verbální i neverbální texty společenského a společenskovědního charakteru
• rozvíjení orientace v mnohotvárnosti historických, sociokulturních, etických, politických, právních a ekonomických faktů tvořících rámec každodenního života; k poznávání a posuzování každodenních situací a událostí ve vzájemných vazbách a širších souvislostech včetně souvislostí mezinárodních a globálních
• úctě k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům; k rozvíjení respektu ke kulturním či jiným odlišnostem (zvláštnostem) lidí, skupin i různých společenství
• uplatňování aktivního přístupu k ochraně zdraví, života, majetku při běžných, rizikových i mimořádných událostech i poznávání otázek obrany státu
• získávání orientace v aktuálním dění v ČR, EU, NATO a ve světě, k rozvíjení zájmu o veřejné záležitosti
• utváření vědomí vlastní identity a identity druhých lidí, k rozvíjení realistického sebepoznávání a sebehodnocení, k akceptování vlastní osobnosti i osobnosti druhých lidí
• orientaci v problematice peněz a cen a k odpovědnému spravování osobního (rodinného) rozpočtu s ohledem na měnící se životní situaci
• utváření pozitivních vztahů k opačnému pohlaví v prostředí školy i mimo školu, k rozpoznávání stereotypního nahlížení na postavení muže a ženy v rodině, v zaměstnání i v politickém životě, k vnímání předsudků v nazírání na roli žen ve společnosti
• rozpoznávání názorů a postojů ohrožujících lidskou důstojnost nebo odporujících základním principům demokratického soužití; ke zvyšování odolnosti vůči myšlenkové manipulaci
• Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků tím, že vede žáky k:
  - poznávání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty
  - pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné, duševní i sociální pohody a k vnímání radostných prožitků z činností podpořených pohybem, příjemným prostředím a atmosférou příznivých vztahů
  - poznávání člověka jako biologického jedince závislého v jednotlivých etapách života na způsobu vlastního jednání a rozhodování, na úrovni mezilidských vztahů i na kvalitě prostředí
  - získávání základní orientace v názorech na to, co je zdravé a co může zdraví prospět, i na to, co zdraví ohrožuje a poškozuje
  - využívání osvojených preventivních postupů pro ovlivňování zdraví v denním režimu, k upevňování způsobů rozhodování a jednání v souladu s aktivní podporou zdraví v každé životní situaci i k poznávání a využívání míst souvisejících s preventivní ochranou zdraví
  - propojování zdraví a zdravých mezilidských vztahů se základními etickými a morálními postoji, s volním úsilím atd.
  - chápání zdatnosti, dobrého fyzického vzhledu i duševní pohody jako významného předpokladu pro výběr partnera i profesní dráhy, pro uplatnění ve společnosti atd.
  - aktivnímu zapojování do činností podporujících zdraví a do propagace zdravotně prospěšných činností ve škole i v obci
   

uplatňování vhodných prostředků komunikace k vyjadřování vlastních myšlenek, citů, názorů a postojů, k zaujímání a obhajování vlastních postojů a k přiměřenému obhajování svých práv

Dějepis

Charakteristika předmětu

Vyučovací předmět Dějepis je zařazen samostatně v 6.-9. ročníku v časové dotaci 2 hodin týdně. Svým pojetím navazuje na žákovské výstupy vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět na 1. stupni, zejména na tématické okruhy „ Lidé a čas“, „ Lidé kolem nás“, „ Místo, kde žijeme“ a rovněž na výstupy ostatních vzdělávacích oblastí. Výuka probíhá v kmenových učebnách, třída se na výuku nedělí.
Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Cílem výuky je, aby žáci získali základní orientaci v dějinách a chápali posloupnost jednotlivých dějů. Měli by pochopit souvislosti událostí, znát jejich příčiny a následky, poučit se z chyb minulých generací a seznámit se s životem lidí v dřívějších dobách. Významně se uplatňuje zřetel k základním hodnotám evropské civilizace. Důraz je kladen na rozvoj historického vědomí.
Žák je veden k samostatné práci, k práci ve dvojicích a ve skupině. Učí se vyhledávat, interpretovat, srovnávat, kriticky hodnotit a zpracovávat informace z různých zdrojů. Zároveň se učí vytvářet si vlastní názor a obhajovat ho v diskuzi. Žák pracuje s mapami, dokumenty, obrázky a grafy.
Dějepis zahrnuje tématický okruh „ Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování“ průřezového tématu Výchova demokratického občana, tématický okruh „Jsme Evropané“ průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, tématický okruh „Etnický původ“ průřezového tématu Multikulturní výchova a tématický okruh „Fungování a vliv médií ve společnosti“ průřezového tématu Mediální výchova.
Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Hodnotí se zejména schopnost využívat nabitých vědomostí a dovedností při řešení konkrétních problémů.

Výchovně vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí:
Kompetence k učení
- klademe důraz na porozumění textu, práci s mapami, dokumenty a grafy
- dodržujeme individuální přístup k žákovi
- posilujeme pozitivní vztah k učení výběrem zajímavých historických témat a osobností
Kompetence k řešení problémů
- vedeme žáky k samostatnému vyhledávání informací z různých zdrojů
- podporujeme skupinovou práci, při které žáci spolupracují
- zadáváme úkoly, které vzbuzují u žáků zájem o učivo
Kompetence komunikativní
- umožňujeme žákům prezentovat výsledky své práce
- vedeme žáky k užívání a pochopení historických pojmů
- učíme žáky vyjadřovat vlastní názory a zároveň naslouchat druhým
Kompetence sociální a personální
- rozvíjíme schopnost spolupracovat ve dvojici či skupině
- vedeme žáky ke zdravé diskuzi ve skupině i ve třídě
Kompetence občanské
- vedeme žáky k odmítání jakékoliv podoby sociálně negativních jevů ( fašismus, rasismus, xenofobie, antisemitismus )
- učíme žáky k úctě k jiným a k sebeúctě
- vedeme žáka k zájmu o naše kulturní a historické dědictví

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Výchova k občanství a zdraví

Charakteristika předmětu

Vzdělávací obor se zaměřuje na vytváření kvalit, které souvisejí s orientací žáků v sociální realitě a s jejich začleňováním do různých společenských vztahů a vazeb. Otevírá cestu k realistickému sebepoznání a poznávání osobnosti druhých lidí a k pochopení vlastního
jednání i jednání druhých lidí v kontextu různých životních situací. Seznamuje žáky se vztahy v rodině a širších společenstvích, s hospodářským životem, činností důležitých politických institucí a orgánů a s možnými způsoby zapojení jednotlivců do občanského života. Učí žáky respektovat a uplatňovat mravní principy a pravidla společenského soužití a přebírat odpovědnost za vlastní názory, chování a jednání i jejich důsledky. Rozvíjí občanské a právní vědomí žáků, posiluje smysl jednotlivců pro osobní i občanskou odpovědnost a motivuje žáky k aktivní účasti na životě demokratické společnosti.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že
vede žáka k:
- rozvíjení zájmu o současnost a minulost vlastního národa i jiných kulturních společenství, k utváření a upevňování vědomí přináležitosti k evropské kultuře
- odhalování kořenů společenských jevů, dějů a změn, k promýšlení jejich souvislostí a vzájemné podmíněnosti v reálném a historickém čase
- hledání paralel mezi minulými a současnými událostmi a k jejich porovnávání s obdobnými či odlišnými jevy a procesy v evropském a celosvětovém měřítku
- utváření pozitivního hodnotového systému opřeného o historickou zkušenost
- rozlišování mýtů a skutečnosti, k rozpoznávání projevů a příčin subjektivního výběru a hodnocení faktů i ke snaze o objektivní posouzení společenských jevů současnosti i minulosti
- vytváření schopnosti využívat jako zdroj informací různorodé verbální i neverbální texty společenského a společenskovědního charakteru
- rozvíjení orientace v mnohotvárnosti historických, sociokulturních, etických, politických, právních a ekonomických faktů tvořících rámec každodenního života; k poznávání a posuzování každodenních situací a událostí ve vzájemných vazbách a širších souvislostech včetně
souvislostí mezinárodních a globálních
- úctě k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům; k rozvíjení respektu ke kulturním či jiným odlišnostem (zvláštnostem) lidí, skupin i různých společenství
- získávání orientace v aktuálním dění v ČR, EU a ve světě, k rozvíjení zájmu o veřejné záležitosti
- utváření vědomí vlastní identity a identity druhých lidí, k rozvíjení realistického sebepoznávání a sebehodnocení, k akceptování vlastní osobnosti i osobnosti druhých lidí
- utváření pozitivních vztahů k opačnému pohlaví v prostředí školy i mimo školu, k rozpoznávání stereotypního nahlížení na postavení muže a ženy v rodině, v zaměstnání i v politickém životě, k vnímání předsudků v nazírání na roli žen ve společnosti
- rozpoznávání názorů a postojů ohrožujících lidskou důstojnost nebo odporujících základním principům demokratického soužití; ke zvyšování odolnosti vůči myšlenkové manipulaci
- uplatňování vhodných prostředků komunikace k vyjadřování vlastních myšlenek, citů, názorů a postojů, k zaujímání a obhajování vlastních postojů a k přiměřenému obhajování svých práv.

- zájmu o hospodaření, k základům finanční gramotnosti
- rozvíjení zdravého životního stylu, k péči o vlastní tělo

 

 

Spolupráce s PPPK - v rámci dlouhodobého projektu "Sám sebou"

Pedagogické, psychologické a právní poradenství, Weberova 213, 150 00 Praha 5, www.pppk.cz

PPPK – Pedagogické, psychologické a právní poradenství je zařízení specializující se na problematiku dětí, rodiny, školy, partnerských vztahů, pracovních vztahů a každého, kdo potřebuje pomoc a radu při zvládání náročné životní situace.

Na základě dlouholeté odborné zkušenosti a životní praxe má zpracovaný komplexní program preventivního působení v oblastech rizikového chování
ve věkové skupině dětí a mládeže. Zároveň poskytuje poradenské a konzultační služby se zaměřením na zvládání problémů souvisejících s realitou každodenního života (vztahy, rozpad rodin, závislosti v rodině apod.). Dále se podílí na DVPP
při vzdělávání školních výchovných poradců, školních metodiků prevence
a školních koordinátorů EVVO.

      Poradna ve své patnáctileté činnosti realizovala mimo svoji poradenskou, konzultační a vzdělávací činnost i řadu preventivních programů a projektů
na úrovni škol, měst a obcí, či bývalých okresů a současných krajů.

V oblasti prevence PPPK  dlouhodobě spolupracuje s mnoha školami, magistráty, městskými a obecními úřady v rámci celé ČR.

Konkrétní aktivity poradny vždy vychází ze znalosti konkrétní situace
a požadavků objednatele. Při jejich realizaci jsou vždy využívány metody interaktivní práce.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a příroda

Charakteristika oblasti

Vzdělávací oblast Člověk a příroda zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem. Dává jim tím i potřebný základ pro lepší pochopení a využívání současných technologií a pomáhá jim lépe se orientovat v běžném životě.

V této vzdělávací oblasti dostávají žáci příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Na takovém poznání je založeno i pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav ičlověka, včetně možných ohrožení plynoucích z přírodních procesů, z lidské činnosti a zásahů člověka do přírody.Vzdělávací oblast také významně podporuje vytváření otevřeného myšlení (přístupného alternativním názorům), kritického myšlení a logického uvažování.

Vzdělávací obory vzdělávací oblasti Člověk a příroda, jimiž jsou Fyzika, Chemie, Přírodopis a Zeměpis, svým činnostním a badatelským charakterem výuky umožňují žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím si uvědomovat i užitečnost přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Zvláště významné je, že při studiu přírody specifickými poznávacími metodami si žáci osvojují i důležité dovednosti. Jedná se především o rozvíjení dovednosti soustavně, objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných přírodních jevů, analyzovat výsledky tohoto ověřování a vyvozovat z nich závěry. Žáci se tak učí zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti či vztahy mezi nimi, klást si otázky (Jak? Proč? Co se stane, jestliže?) a hledat na ně odpovědi, vysvětlovat pozorované jevy, hledat a řešit poznávací nebo praktické problémy, využívat poznání zákonitostí přírodních procesů pro jejich předvídání či ovlivňování.

Ve výše zmíněných vzdělávacích oborech žáci postupně poznávají složitost a mnohotvárnost skutečnosti, podstatné souvislosti mezi stavem přírody a lidskou činností, především pak závislost člověka na přírodních zdrojích a vlivy lidské činnosti na stav životního prostředí a na lidské zdraví. Učí se zkoumat změny probíhající v přírodě, odhalovat příčiny a následky ovlivňování důležitých místních i globálních ekosystémů a uvědoměle využívat své přírodovědné poznání ve prospěch ochrany životního prostředí a principů udržitelného rozvoje. Komplexní pohled na vztah mezi člověkem a přírodou, jehož významnou součástí je i uvědomování si pozitivního vlivu přírody na citový život člověka, utváří – spolu s fyzikálním, chemickým a přírodopisným vzděláváním – také vzdělávání zeměpisné, které navíc umožňuje žákům postupně odhalovat souvislosti přírodních podmínek a života lidí i jejich společenství v blízkém okolí, v regionech, na celém území ČR, v Evropě i ve světě.

Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Zeměpis, který má přírodovědný i společenskovědní charakter, je, v zájmu zachování celistvosti oboru, umístěn celý v této vzdělávací oblasti.

Vzdělávací oblast Člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, která na elementární úrovni přibližuje přírodovědné poznávání žákům 1. stupně základního vzdělávání, a kooperuje především se vzdělávacími oblastmi Matematika a její aplikace, Člověk a společnost, Člověk a zdraví a Člověk a svět práce a přirozeně i s dalšími vzdělávacími oblastmi.

 

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

• zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různých empirických metod poznávání (pozorování, měření, experiment) i různých metod racionálního uvažování
• potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, které mají vliv i na ochranu zdraví, životů, životního prostředí a majetku,správně tyto otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi
• způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby
• posuzování důležitosti, spolehlivosti a správnosti získaných přírodovědných dat pro potvrzení nebo vyvrácení vyslovovaných hypotéz či závěrů
• zapojování do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, ke svému zdraví i zdraví ostatních lidí
• porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí
• uvažování a jednání, která preferují  co nejefektivnější využívání zdrojů energie v praxi, včetně co nejširšího využívání jejích obnovitelných zdrojů, zejména pak  slunečního záření, větru, vody a biomasy

utváření dovedností vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí
 

Fyzika

Charakteristika předmětu

Vyučovací předmět fyzika je zařazen samostatně na 2. stupni.
V 6. – 9. ročníku je vyučován s týdenní dotací 2h.
Výuka probíhá v kmenových učebnách, dle potřeby v odborných učebnách. Třída se na běžnou výuku nedělí, k rozdělení třídy dochází pouze při plnění laboratorních prací.
Vyučovací předmět je zaměřen na rozvoj osobnostní a sociální výchovy žáka, především na schopnost soustředit se, samostatně i ve skupině řešit problémy, podílet se na výsledku a ocenit činnost ostatních. Důraz je kladen na zkoumání převážně přírodních jevů v závislosti se změnami probíhajícími v prostoru a čase. Žáky směřujeme k tomu, aby si uvědomili souvislostí mezi jevy probíhajícími v přírodě i možnost pozitivního ovlivňování, které by vedlo k optimálnímu soužití člověka s přírodou.
Do vzdělávacího obsahu tohoto předmětu je začleněno průřezové téma enviromentální výchovy „ Vztah člověka k životnímu prostředí“.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

Chemie

Charakteristika předmětu

Charakteristika vyučovacího předmětu

Vyučovací předmět chemie je zařazen samostatně na II. stupni v 8. a 9. ročníku s týdenní dotací 2 h. Výuka probíhá v odborné učebně, v případě potřeby v kmenových učebnách. Třída se na běžnou výuku nedělí. V 8. ročníku jsou zařazeny 4 laboratorní práce, na výuku chemie v 9. ročníku navazuje předmět Praktická cvičení z chemie.
Vyučovací předmět je zaměřen na podchycení a rozvíjení zájmu o poznávání základních chemických pojmů a zákonitostí s využitím jednoduchých chemických pokusů, řešení problémů a zdůvodnění správného jednání v praktických situacích. Důraz je kladen na využití získaných poznatků k rozvíjení odpovědných občanských postojů v souladu člověka s přírodou, upevňování dovedností pracovat podle pravidel bezpečné práce s chemikáliemi a poskytování první pomoci při úrazech s vybranými nebezpečnými chemickými látkami.
Do vzdělávacího obsahu tohoto předmětu je začleněno průřezové téma enviromentální výchova.
Vyučující chemie využívají tyto výchovně vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí:

Kompetence k učení:
• Posilujeme pozitivní vztah k učení tím, že cíl učení vysvětlujeme na příkladech z běžného života
• Využíváme převážně pozitivní hodnocení žáka s ohledem na individuální přístup k němu
• Klademe důraz na vyhledávání informací, práci s textem a porozumění mu

Kompetence k řešení problému
• Zadáváme úkoly tak, aby žáci uplatňovali poznatky z běžného života a jiných předmětů
• Vedeme žáky k samostatnému vyhledávání informací z různých zdrojů
• Při plnění úkolů laboratorních prací podporujeme spolupráci při vyvozování závěrů úlohy a zároveň učíme žáky práci s chybou
• Při řešení problémových úloh podporujeme samostatné, tvořivé a logické myšlení

Kompetence komunikativní
• Umožňujeme žákům prezentovat výsledky své práce
• Vedeme žáky k používání označení fyzikálních a chemických veličin a jednotek, využívání chemických značek prvků a vzorců sloučenin, k porozumění piktogramů
• Vedeme žáky k tomu, aby respektovali jiné názory a způsoby řešení problémových úloh

Kompetence sociální a personální
• Rozvíjíme schopnost spolupracovat ve dvojici, skupině nebo týmu
• Vytváříme situace, ve kterých se žáci navzájem potřebují a uvědomují si svou roli ve skupině
• Učíme žáky sebehodnocení

Kompetence pracovní
• Seznamujeme pravidelně žáky s pravidly BOZ při vyučování, při práci v odborné učebně a laboratoři
• Důsledně vedeme žáky k dodržování těchto pravidel s důrazem na příklady z praxe
• Kvalitně odvedenou práci vždy pochválíme

Průřezová témata pokrývaná předmětem

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

Přírodopis

Charakteristika předmětu

Předmět: Přírodopis
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda


1. Obsahové vymezení

Vyučovací předmět Přírodopis navazuje na prvouku a přírodovědu na 1. stupni. Jeho obsahem je naplňování výstupů tohoto předmětu stanovených RVP pro základní vzdělávání a výstupů průřezových témat.
Cílem předmětu je podchytit a vhodně stimulovat zájem žáků o přírodu a přírodniny a zároveň jim poskytnout prostředky pro hlubší porozumění vztahů v přírodě. Umožňuje žákům pochopit přírodu jako systém propojených vazeb. Pomáhá žákům užívat otevřené myšlení, kritické myšlení a logické uvažování. Seznamuje žáky nejen se stavbou těla živých organismů, ale vede je i k chápání souvislostí mezi stavem přírody a lidskou činností.
Předmět přírodopis úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda (chemie, fyzika, zeměpis).

2. Časové vymezení

6. ročník – 2 h týdně
7. ročník – 2 h týdně
8. ročník - 2 h týdně
9. ročník – 1 h týdně

3. Organizační vymezení

Výuka bude probíhat v kmenových učebnách, případně dle potřeby v učebně s interaktivní tabulí


4. Formy a metody práce

Převažují aktivizační metody a formy (práce s přírodninami, modely, atlasy, fakty, literatura, PC), samostatné práce (s laboratorním mikroskopem), miniprojekty, soutěže, testy, diskuze, skupinové vyučování, DVD, frontální výuka s demonstračními pomůckami, skupinová práce (s vyžitím pracovních listů, přírodnin), přírodovědné vycházky s pozorováním.

5. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Kompetence k učení
- podporujeme u žáků, aby vyhledávali a třídili informace
- vytváříme u žáků kritické hodnocení svých výsledků
-cíle učení vysvětlujeme na příkladech z běžného života

Kompetence k řešení problémů
- zadáváme úkoly, které vzbuzují u žáků zájem o učivo
- podporujeme skupinovou práci, při které žáci spolupracují
- vedeme žáky k samostatnému vyhledávání informací z různých zdrojů a jejich kombinování

Kompetence komunikativní
- učíme žáky naslouchání druhým, asertivnímu chování, adekvátní verbální i neverbální komunikaci ve škole i mimo ni

Kompetence pracovní
- seznamujeme pravidelně žáky s pravidly BOZ při vyučování i mimo něj
- důsledně vedeme žáky k jejich dodržování
- vytváříme společně s žáky vhodné pracovní prostředí a vedeme je k jeho údržbě, zlepšování a ochraně

Kompetence občanské
- vedeme žáky k respektování věkových intelektových, sociálních a etnických zvláštností druhých lidí
- podporujeme u žáků pozitivní postoj k přírodnímu bohatství

Kompetence sociální a personální
- volíme metody skupinové i individuální práce s ohledem na možnosti žáka
- podílíme se na utváření příjemné atmosféry v týmu a posilování sebedůvěry žáků

6. Průřezová témata

Mediální výchova
- kritický přístup k mediálním informacím
- rozpoznání zásadních sdělení v naučném textu

Environmentální výchova
- nutnost ochrany ohrožených druhů
- znečištění životního prostředí
- narušení přírodní rovnováhy
- důsledky přemnožení různých druhů živočichů
- změna v potravní síti
- flora a fauna jako indikátor čistého ovzduší

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
- pandemie a epidemie nemocí
- očkování
- problémy třetího světa

Osobnostní a sociální výchova
- nutnost hygienických návyků jako prevence před nemocemi
- ochrana vlastního zdraví i před úrazy
- schopnost správně reagovat při nemocech, úrazech

Výchova demokratického občana
- uvědomění si, že chráněné druhy organismů a chráněná území jsou stanovena zákonem, nutnost dodržování těchto zákonů

Multikulturní výchova
- přijetí zásad chování při pobytu v přírodě
- správný vztah k živé i neživé přírodě

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Zeměpis

Charakteristika předmětu

Charakteristika vyučovacího předmětu – 2.stupeň

Vyučovací předmět Zeměpis na 2. stupni navazuje na vyučování vlastivědy a prvouky na 1. stupni.
Tento vyučovací předmět je vyučován na 2.stupni samostatně a má časovou dotaci 6 hodin. Zeměpis je vyučován s týdenní dotací 1 h. v 8. a 9. ročníku a 2 h. v 6. a 7. ročníku.
Výuka probíhá v odborné učebně (učebna s interaktivní tabulí) a kmenových učebnách.
Cílem výuky je umožnit žákovi poznávání přírody jako systému a chápání důležitosti udržování přírodní rovnováhy. Předmět učí žáky rozlišovat příčiny přírodních dějů, souvislosti a vztahy mezi nimi a předvídat je. Zeměpis obohacuje celkový vzdělanostní rozhled žáků. Umožňuje žákům orientovat se v současném světě a problémech současného lidstva, uvědomovat si civilizační rizika a perspektivy budoucnosti lidstva i vlastní zodpovědnost za kvalitu života na Zemi.
Výuka směřuje zejména k:
• podchycení a rozvíjení zájmu poznávání různých států a regionů
• získání uceleného obrazu o poměrech v naší vlasti a o jejím postavení v Evropě
• myšlení v evropských souvislostech
• vytvoření vědomí evropské sounáležitosti
• získávání tolerantního postoje k lidem s odlišnou kulturou, náboženstvím, barvou pleti a politickým přesvědčením

Zeměpis je povinným vyučovacím předmětem pro žáky ZŠ v 6. – 9. ročníku.

K preferovaným organizačním formám výuky patří exkurze a poznávací zájezdy.

Výchovně vzdělávací strategie, které vyučující využívají k rozvoji klíčových kompetencí:
Kompetence k učení :
- posilujeme pozitivní vztah k učení tím, že cíl učení vysvětlujeme na
příkladech z běžného života
- učíme žáka vyhledávat, zpracovávat a používat potřebné informace
- podporujeme užívání cizího jazyka
- klademe důraz na čtení s porozuměním a práci s textem
Kompetence k řešení problémů:
- motivujeme žáka k samostatnému vyhledávání informací vhodných k řešení problému
- podporujeme skupinovou práci, při které žáci spolupracují
- zadáváme úkoly, které vzbuzují u žáků zájem o učivo
Kompetence komunikativní:
- učíme žáky formulovat své myšlenky ústně i písemně
- učíme žáky prezentovat své názory
- učíme žáky naslouchat názorům jiných lidí
- vedeme žáky k zapojení se do diskuse a obhajobě svých názorů
Kompetence sociální a personální:
- rozvíjíme schopnost spolupracovat ve dvojici, skupině nebo týmu
- vytváříme situace, ve kterých se žáci navzájem potřebují a uvědomují si svoji roli ve skupině
- učíme žáky sebehodnocení
Kompetence občanské:
- vyžadujeme dodržování pravidel stanovených v řádu učebny a stanovených pravidel chování na mimoškolních akcích
- vedeme žáky k aktivní ochraně životního prostředí
- vedeme žáky k respektování věkových, intelektových, sociálních
- a etnických zvláštností druhých lidí
Kompetence pracovní:
- vedeme žáky k pozitivnímu vztahu k práci
- vyžadujeme dodržování pravidel stanovených v řádu učebny a stanovených pravidel chování na mimoškolních akcích
- kvalitně odvedenou práci vždy pochválíme

Průřezová témata pokrývaná předmětem

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

Umění a kultura

Charakteristika oblasti

Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence - umění a kulturu. Kulturu, jako procesy i výsledky duchovní činnosti, umožňující chápat kontinuitu proměn historické zkušenosti, v níž dochází
k socializaci jedince a jeho projekci do společenské existence, i jako neoddělitelnou součást každodenního života (kultura chování, oblékání, cestování, práce). Umění, jako proces specifického poznání a dorozumívání, v němž vznikají informace o vnějším a vnitřním světě a jeho vzájemné
provázanosti, které nelze formulovat a sdělovat jinými než uměleckými prostředky.

Vzdělávání v této oblasti přináší umělecké osvojování světa, tj. osvojování s estetickým účinkem. V procesu uměleckého osvojování světa dochází k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti, vnímavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i k okolnímu světu.
Součástí tohoto procesu je hledání a nalézání vazeb mezi druhy umění na základě společných témat, schopnosti vcítit se do kulturních potřeb ostatních lidí a jimi vytvořených hodnot a přistupovat k nim s vědomím osobní účasti. V tvořivých činnostech jsou rozvíjeny schopnosti nonverbálního vyjadřování prostřednictvím tónu a zvuku, linie, bodu, tvaru, barvy, gesta, mimiky atp.

V etapě základního vzdělávání je oblast Umění a kultura zastoupena vzdělávacími obory Hudební výchova a Výtvarná výchova. Vzdělávací oblast lze rozšířit o doplňující vzdělávací obor Dramatická výchova, který je možno na úrovni školního vzdělávacího programu realizovat formou
samostatného vyučovacího předmětu, projektu, kurzu apod. (viz kapitola 5.10) Na 1. stupni základního vzdělávání se žáci seznamují prostřednictvím činností s výrazovými prostředky a s jazykem hudebního a výtvarného umění, ale také umění dramatického a literárního.
S nimi se učí tvořivě pracovat, užívat je jako prostředků pro sebevyjádření. Poznávají zákonitosti tvorby, seznamují se s vybranými uměleckými díly, učí se je vzhledem ke svým zkušenostem chápat a výpovědi sdělované uměleckým dílem rozpoznávat a interpretovat.

S přechodem na 2. stupeň základního vzdělávání se otevírá cesta širšímu nazírání na kulturu a umění. Připomínají se historické souvislosti a společenské kontexty ovlivňující umění a kulturu. Inspirací k činnostem se stávají také díla literární a dramatická (divadlo, film), tvorba multimediální i samotné znakové systémy. Nalézání vztahů mezi jednotlivými druhy umění a uplatňování různorodosti výrazových prostředků při hledání variant řešení společně zvolených témat umožňují projekty. Ty otevírají společný prostor pro získání dovedností a poznatků překračujících rámec jednotlivých oborů a přispívají tak k osobitějšímu a originálnějšímu sebevyjádření i hlubšímu
porozumění uměleckému dílu.

Hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání hudby a zpěvu a jejich využívání jako svébytného prostředku komunikace. V etapě základního vzdělávání se tyto hudební činnosti stávají v rovině produkce, recepce a reflexe obsahovými doménami hudební výchovy. Hudební činnosti jako činnosti vzájemně se propojující, ovlivňující a doplňující rozvíjejí ve svém komplexu celkovou osobnost žáka, především však vedou k rozvoji jeho hudebnosti - jeho hudebních schopností, jež se následně projevují individuálními hudebními dovednostmi - sluchovými, rytmickými, pěveckými, intonačními, instrumentálními, hudebně pohybovými, hudebně tvořivými a poslechovými.

Prostřednictvím těchto činností žák může uplatnit svěj individuální hlasový potenciál při sólovém, skupinovém i sborovém zpěvu, své individuální instrumentální dovednosti při souborové hře a doprovodu zpěvního projevu, své pohybové dovednosti při tanci a pohybovém doprovodu hudby
a v neposlední řadě je mu dána příležitost „interpretovat“ hudbu podle svého individuálního zájmu a zaměření.

Hudební výchova

Charakteristika předmětu

HUDEBNÍ VÝCHOVA
Charakteristika vyučovacího předmětu na 1.stupni

Obsahové, časové a organizační vymezení

- je realizována v 1. - 5. ročníku - 1 hod. týdně
- hudební výchova se realizuje ve vzdělávacím oboru Umění a kultura
- vzdělávací obsah je rozdělen do čtyřech oblastí

vokální činnost – práce s hlasem, kultivace pěveckého i mluveného projevu

instrumentální činnost – hra na hudební nástroje a jejich využití při reprodukci a produkci

hudebně pohybová činnost – ztvárnění hudby pohybem, tancem, gesty

poslechová činnost – aktivní vnímání hudby, poznávání žánrů, stylů a podob

- organizace - žáci pracují ve třídě nebo v hudební učebně s využíváním audiovizuální techniky, za pomoci různých forem s využitím dostupných vyučovacích pomůcek.

- průřezová témata – v tomto předmětu jsou realizována tato: EGS, MKV, EV, MDV, MV


Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí

Kompetence k učení - žák zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky
přesně v jednohlase
- učitel vede žáky k užívání správné terminologie a symboliky
- učitel umožňuje každému žákovi zažít úspěch

Kompetence k řešení problémů – rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné
tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby
- rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební
nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální
- učitel sleduje při hodině pokrok všech žáků
- učitel vede žáky k vzájemnému naslouchání

Kompetence komunikativní – žák rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje
v rámci nejjednodušších hudebních forem
- reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje
metrum, tempo, dynamiku, směr melodie
- učitel se zajímá o náměty, názory, zkušenosti žáků
- učitel vytváří příležitosti pro relevantní komunikaci mezi žáky

Kompetence sociální a personální – žáci jsou vedeni ke kritickému usuzování a posuzování
žánrů a stylů hudby
- učitel vede žáky k vzájemnému naslouchání
- učitel vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé


Kompetence občanská – žák je veden ke kritickému myšlení nad obsahy hudebních děl
- učitel umožňuje žákům, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků

Kompetence pracovní – využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře, tanečním
pohybem vyjadřuje hudební náladu
- učitel sleduje při hodině pokrok všech žáků
- učitel vede žáky k používání obecně známých termínů, znaků a symbolů
- učitel vede žáky k užívání různých nástrojů a vybavení

HUDEBNÍ VÝCHOVA – II. stupeň
charakteristika vyučovacího předmětu

Obsahové, organizační a časové vymezení

Hudební výchova je vyučována v 6. -9. ročníku jednu hodinu týdně. Výuka probíhá
buď v kmenových učebnách, speciálně určené třídě s potřebným vybavením nebo v prostorách kinosálu.
Žáci prostřednictvím vokálních, instrumentálních, poslechových a pohybových činností rozvíjí své receptivní, reprodukční i produkční schopnosti a dovednosti a svou celkovou hudebnost. Předmět dává žákovi příležitost, aby projevoval a uspokojoval svou přirozenou potřebu setkávání s hudbou, vnímal hudbu jako důležitou součást života jedince, rozvíjel estetické cítění a chápal hudební jazyk jako specifické formy komunikace. Žáci získávají vhled do hudební kultury různých národů a orientaci v hudebních stylech a žánrech minulosti i dneška. Do vzdělávacího obsahu tohoto předmětu nejsou začleněna průřezová témata.


Hudební výchova úzce navazuje na:

• Informatiku: zpracovávání referátů ve formě prezentací
• Dějepis, OV, VV, literaturu: umělecké slohy, melodrama, ústní lidová slovesnost, písničkáři

Výchovně vzdělávací strategie, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí:


Kompetence k učení

• žáky vedeme k samostatnému vyhledávání a třídění informací
• používáme obecně platné hudební termíny
• učíme žáky nalézat souvislosti mezi získanými poznatky a využitím v praxi

Kompetence k řešení problémů

• otevíráme možnosti volby vhodných hudebních vyjadřovacích prostředků
• vedeme žáky ke kritickému přemýšlení při posuzování hudebního díla
• snažíme se o to, aby žáci samostatně zpracovávali předkládané náměty
• rozvíjíme schopnost rozeznávat kvalitativní prvky hudebního díla

Kompetence komunikativní

• žáky učíme vyjadřovat názor při práci ve skupině, obhajovat ho vhodnou formou a tolerovat názor druhých

Kompetence sociální a personální

• vedeme žáky ke spolupráci a respektování pravidel při práci v týmu, dodržovaní těchto pravidel, dále k objektivnímu zhodnocení vlastní práce a práce ostatních


Kompetence občanské

• učíme žáky respektovat názory druhých

• seznamujeme žáky s významnými hudebními díly a jejich autory, učíme je oceňování našich kulturních tradic

• zapojujeme žáky do kulturního dění a vedeme k zúčastňování se kulturních hudebních akcí

Kompetence pracovní :

• vytváříme pozitivní vztah k hudebním činnostem

• žáci jsou vedeni k dodržování hlasové hygieny a osvojování hry na hudební nástroj

• učíme dodržování vymezených pravidel při samostatné práci a k dokončení práce

• směrujeme k dalšímu studiu v oblasti hudební či jiné sekundární

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Výtvarná výchova

Charakteristika předmětu

Charakteristika vyučovacího předmětu – 1. stupeň


Obsahové, časové a organizační vymezení

Vyučovací předmět výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný předmět
v 1. až 5. ročníku následovně:
1. ročník – 1 hodina týdně
2. ročník – 1 hodiny týdně
3. ročník - 1 hodiny týdně
4. ročník - 2 hodina týdně
5. ročník - 2 hodina týdně


Vzdělávání ve vyučovacím předmětu výtvarná výchova

- směřuje k podchycení a rozvíjení zájmu o výtvarné umění
- vede k porozumění základním pojmům ve výtvarné výchově
- seznamuje se základními zákonitostmi při používání různých výtvarných technik
- učí chápat umělecký proces jako způsob poznání a komunikace
- učí užívat různorodé umělecké vyjadřovací prostředky
pro vyjádření svého vnímání, cítění, poznávání
Vyučovací předmět výtvarná výchova je úzce spjat s ostatními předměty všech vzdělávacích oblastí. Ve vyučovacím předmětu se realizují tato průřezová témata: VDO, EGS,EV, MDV


Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí
žáků

Kompetence k učení

- Žáci jsou vedení ke samostatnému pozorování a vnímání reality a řešení výtvarných problémů
- učitel vede žáky k aktivnímu vizuálně obraznému vyjádření
- žáci využívají poznatky v dalších výtvarných činnostech
- žáci zaujímají a vyjadřují svůj postoj k vizuálně obraznému vyjádření

Kompetence k řešení problémů

- učitel vede žáky k tvořivému přístupu při řešení výtvarných úkolů
- žáci samostatně kombinují vizuálně obrazné elementy k dosažení obrazných vyjádření
- žáci přemýšlí o různorodosti interpretací téhož vizuálně obrazného vyjádření a zaujímají k nim svůj postoj
- žáci využívají získaná poznání při vlastní tvorbě


Kompetence komunikativní

- žáci se zapojují do diskuse
- respektují názory jiných
- žáci pojmenovávají vizuálně obrazné elementy, porovnávají je, umí ocenit vizuálně obrazná vyjádření
- učitel vede žáky k obohacování slovní zásoby o odborné termíny z výtvarné oblasti

Kompetence sociální a personální

- žáci umí tvořivě pracovat ve skupině
- učitel vede žáky ke kolegiální pomoci
- žáci respektují různorodost téhož vizuálně obrazného vyjádření, možnost alternativního přístupu

Kompetence pracovní

- žáci užívají samostatně vizuálně obrazné techniky
- žáci dodržují hygienická a bezpečnostní pravidla
- učitel vede žáky k využívání návyků a znalostí v další praxi

Kompetence občanské

- žáci chápou a respektují estetické požadavky na životní prostředí
- učitel pomáhá žákům vytvořit si postoj k výtvarným dílům

Charakteristika vyučovacího předmětu – 2. stupeň

1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Tento vyučovací předmět má časovou dotaci:
v 6. a 7. ročníku 2 hodiny (1x dvouhodinový blok) týdně
v 8. a 9. ročníku 2 hodiny týdně.
Vyučování výtvarné výchovy na 2. stupni plynule navazuje na vyučování tomuto předmětu na 1. stupni. Výtvarná výchova je zde realizována členěním na několik bloků. Tyto bloky jsou vyučujícím zařazovány do výuky výtvarné výchovy dle aktuálního dění v přírodě, ve společnosti,…, mohou se i vzájemně prolínat.


Výuka probíhá většinou v učebnách -výtvarná výchova, keramika /dílna/, učebna výpočetní techniky, v přírodě, na výstavách.
Výuku lze doplnit aktuálně návštěvami galerií, muzeí a výstav.

Cíle výuky:
Naučit žáky poznávat okolnísvět prostřednictvím svých vlastních aktivních výtvarných činností a postupně rozvíjet jejich výtvarné myšlení. Cíleně pěstovat estetické schopnosti žáků, učit je porozumět výtvarnému umění a chápat umění a kulturu jako neoddělitelnou část svého života a života celého lidského společenství, s důrazem na kladný vztah ke kulturnímu bohatství tohoto společenství.
V předmětu rozvíjet samostatnou a originální kreativní činnost žáků, jejich myslovou citlivost , poskytovat žákovi dostatek prostoru pro vyjádření vlastního názoru, při kolektivních činnostech klást důraz na spolupráci, vytváření pozitivní atmosféry, vzájemné respektování práce ostatních.Systematicky, postupně vést žáky k osvojování stále náročnějších technik a postupů.

Vyučovacím předmětem částečně prolínají průřezová témata:
OSV - kreativita
- rozvoj schopností poznávání
- komunikace
- rozhodování a řešení problémů
VMEGS - svět kolem nás
EV - problémy životního prostředí jako důsledek lidských aktivit
- vztah člověka k přírodě
MuV - vztahy mezi lidmi
MeV - práce v realizačním týmu
- tvorba mediálního sdělení, reklama, inzerát,…

Mezipředmětové vztahy:
Výtvarná výchova může „spolupracovat“ prakticky se všemi ostatními předměty, úzce pak s dějepisem( dějiny výtvarné kultury), českým jazykem( kultura knihy,…), dramatickou výchovou ( loutky, kulisy, kostými,…),hudební výchovou, informatikou,…

2.Výchovné a vzdělávací strategie, které jsou v tomto předmětu používány pro utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků

A/ Kompetence k učení
- vést žáky, aby poznávali své pokroky v tvorbě
- vést žáky k postupnému odstraňování svých nedostatků
- podporovat žáky, aby si osvojovali základní pojmy z oblasti výtvarného umění
- podporovat, aby žáci sami vyhledávali a snažili se utřídit informace z oblasti výtvarného umění
-
B/ Kompetence k řešení problémů
- žákům je předkládán dostatek námětů pro samostatnou práci, sami hledají
nejvhodnější způsob řešení

C/ Kompetence komunikativní
- při skupinové nebo kolektivní práci vést žáka k toleranci názoru druhých
- vést žáky k umění vyjádřit svůj názor a umět ho obhájit
- podporovat žáky k využívání informačních a komunikačních technologií pro komunikaci s okolím
- vést žáky ke kultivovanému a výstižnému ústnímu projevu

D/ Kompetence sociální a personální
- vést žáky k vytváření pozitivní atmosféry při práci v týmu,vytvoáření pravidel práce v týmu a jejich respektování samotnými žáky
- uplatňování individuálního přístupu k žákům
- vyhledávání talentů

E/ Kompetence občanské
- vést žáky k respektování názorů druhých
- -vést žáky k respektování věkových intelektových, sociálních a etnických zvláštností druhých
- podporovat vu žáků projevy pozitivních postojů k uměleckým dílům, k ochraně kulturního dědictví a ocenění našich tradic
- snažit se o co nejlepší propagaci školy, a to zejména snahou o dosažení co nejlepších výsledků své práce, účastí na soutěžích, výstavkách,…
F/ Kompetence pracovní
- vytváření pozitivního vztahu k manuální práci
- při samostatné práci vést žáky ke koncentraci na pracovní výkon až do finále
- při práci s různými výtvarnými materiály dbát na dodržování hygieny a bezpečnosti
- vést žáky k využívání svých dovedností

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Estetická výchova

Charakteristika předmětu

Charakteristika vyučovacího předmětu – 2. stupeň

1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Tento vyučovací předmět má časovou dotaci:
v 8. a 9. ročníku 2 hodiny týdně.
Vyučování estetické výchovy na 2. stupni plynule navazuje na vyučování předmětů výtvarná výchova a hudební výchovaje zde realizována členěním na několik bloků. Tyto bloky jsou vyučujícím zařazovány do výuky výtvarné výchovy dle aktuálního dění v přírodě, ve společnosti,…, mohou se i vzájemně prolínat.


Výuka probíhá většinou v učebnách -výtvarná výchova, keramika /dílna/, učebna výpočetní techniky, v přírodě, na výstavách.
Výuku lze doplnit aktuálně návštěvami galerií, muzeí a výstav.

Cíle výuky:
Naučit žáky poznávat okolnísvět prostřednictvím svých vlastních aktivních výtvarných činností a postupně rozvíjet jejich výtvarné myšlení. Cíleně pěstovat estetické schopnosti žáků, učit je porozumět výtvarnému umění a chápat umění a kulturu jako neoddělitelnou část svého života a života celého lidského společenství, s důrazem na kladný vztah ke kulturnímu bohatství tohoto společenství.
V předmětu rozvíjet samostatnou a originální kreativní činnost žáků, jejich myslovou citlivost , poskytovat žákovi dostatek prostoru pro vyjádření vlastního názoru, při kolektivních činnostech klást důraz na spolupráci, vytváření pozitivní atmosféry, vzájemné respektování práce ostatních.Systematicky, postupně vést žáky k osvojování stále náročnějších technik a postupů.

Vyučovacím předmětem částečně prolínají průřezová témata:
OSV - kreativita
- rozvoj schopností poznávání
- komunikace
- rozhodování a řešení problémů
VMEGS - svět kolem nás
EV - problémy životního prostředí jako důsledek lidských aktivit
- vztah člověka k přírodě
MuV - vztahy mezi lidmi
MeV - práce v realizačním týmu
- tvorba mediálního sdělení, reklama, inzerát,…

Mezipředmětové vztahy:
Výtvarná výchova může „spolupracovat“ prakticky se všemi ostatními předměty, úzce pak s dějepisem( dějiny výtvarné kultury), českým jazykem( kultura knihy,…), dramatickou výchovou ( loutky, kulisy, kostými,…),hudební výchovou, informatikou,…

2.Výchovné a vzdělávací strategie, které jsou v tomto předmětu používány pro utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků

A/ Kompetence k učení
- vést žáky, aby poznávali své pokroky v tvorbě
- vést žáky k postupnému odstraňování svých nedostatků
- podporovat žáky, aby si osvojovali základní pojmy z oblasti výtvarného umění
- podporovat, aby žáci sami vyhledávali a snažili se utřídit informace z oblasti výtvarného umění
-
B/ Kompetence k řešení problémů
- žákům je předkládán dostatek námětů pro samostatnou práci, sami hledají
nejvhodnější způsob řešení

C/ Kompetence komunikativní
- při skupinové nebo kolektivní práci vést žáka k toleranci názoru druhých
- vést žáky k umění vyjádřit svůj názor a umět ho obhájit
- podporovat žáky k využívání informačních a komunikačních technologií pro komunikaci s okolím
- vést žáky ke kultivovanému a výstižnému ústnímu projevu

D/ Kompetence sociální a personální
- vést žáky k vytváření pozitivní atmosféry při práci v týmu,vytvoáření pravidel práce v týmu a jejich respektování samotnými žáky
- uplatňování individuálního přístupu k žákům
- vyhledávání talentů

E/ Kompetence občanské
- vést žáky k respektování názorů druhých
- -vést žáky k respektování věkových intelektových, sociálních a etnických zvláštností druhých
- podporovat vu žáků projevy pozitivních postojů k uměleckým dílům, k ochraně kulturního dědictví a ocenění našich tradic
- snažit se o co nejlepší propagaci školy, a to zejména snahou o dosažení co nejlepších výsledků své práce, účastí na soutěžích, výstavkách,…
F/ Kompetence pracovní
- vytváření pozitivního vztahu k manuální práci
- při samostatné práci vést žáky ke koncentraci na pracovní výkon až do finále
- při práci s různými výtvarnými materiály dbát na dodržování hygieny a bezpečnosti
- vést žáky k využívání svých dovedností

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a zdraví

Charakteristika oblasti

Zdraví člověka je chápáno jako vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody. Je utvářeno a ovlivňováno mnoha aspekty, jako je styl života, chování podporující zdraví, kvalita mezilidských vztahů, kvalita životního prostředí, bezpečí člověka atd. Protože je zdraví důležitýmpředpokladem pro aktivní a spokojený život a pro optimální pracovní výkonnost, stává se poznávání a praktické ovlivňování podporya ochrany zdraví jednou z priorit základního vzdělávání.

Vzdělávací oblast Člověk a zdraví přináší základní podněty pro pozitivníovlivňování zdraví (poznatky, činnosti, způsoby chování), s nimiž se žáci seznamují, učí se je využívat a aplikovat ve svém životě. Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje především k tomu, aby žáci poznávali sami sebe jako živé bytosti, aby pochopili hodnotu zdraví, způsobjeho ochranyi hloubku problémů spojených s nemocí či jiným poškozením zdraví. Žáci se seznamují s různými riziky, která ohrožujízdraví v běžných i mimořádných situacích, osvojují si dovednosti a způsoby chování (rozhodování), které vedou k zachování či posílení zdraví, a získávají potřebnou míru odpovědnosti za zdraví vlastní i zdraví jiných. Jde tedy z velké části o poznávání zásadních životních hodnot[1], o postupné utváření postojů k nim a o aktivní jednání v souladu s nimi. Naplnění těchto záměrů je v základním vzdělávání nutné postavit na účinné motivaci a na činnostech a situacích posilujících zájem žáků o problematiku zdraví.

Při realizaci této vzdělávací oblasti je třeba klást důraz především na praktické dovednosti a jejich aplikace v modelových situacích i v každodenním životě školy. Proto je velmi důležité, aby celý život školy byl ve shodě s tím, co se žáci o zdraví učí a co z pohledu zdraví potřebují. Zpočátku musí být vzdělávání silně ovlivněno kladným osobním příkladem učitele, jeho všestrannou pomocí a celkovou příznivou atmosférou ve škole. Později přistupuje důraz i na větší samostatnost a odpovědnost žáků v jednání, rozhodování a činnostech souvisejících se zdravím. Takto chápané vzdělávání je základem pro vytváření aktivních přístupů žáků k rozvoji i ochraně zdraví.

Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je vymezena a realizována v souladu s věkem žáků ve vzdělávacích oborech Výchova ke zdraví aTělesná výchova, do níž je zahrnuta i zdravotní tělesná výchova. Vzdělávací obsah oblasti Člověk a zdraví prolíná do ostatních vzdělávacích oblastí, které jej obohacují nebo využívají (aplikují), a do života školy.

Vzdělávací obor Výchova ke zdraví vede žáky k aktivnímu rozvoji a ochranězdraví v propojení všech jeho složek (sociální, psychické a fyzické) a učí je být za ně odpovědný. Svým vzdělávacím obsahem navazuje na obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět a prolíná do ostatních vzdělávacích oblastí. Žáci si osvojují zásady zdravého životního stylu a jsou vedeni k jejich uplatňování ve svém životě i k osvojování účelného chování při ohrožení v každodenních  rizikových situacích i při mimořádných událostech. Vzhledem k individuálnímu i sociálnímu rozměru zdraví vzdělávací obor Výchova ke zdraví obsahuje výchovu k mezilidským vztahům a je velmi úzce propojen s průřezovým tématem Osobnostní a sociální výchova. Žáci si rozšiřují a prohlubují poznatky o sobě i vztazích mezi lidmi, partnerských vztazích, manželství a rodině, škole a společenství vrstevníků.

Vzdělávací obor Tělesná výchova jako součást komplexnějšího vzdělávání žáků v problematice zdraví směřuje na jedné straně k poznání vlastních pohybových možností a zájmů, na druhé straně k poznávání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Pohybové vzdělávání postupuje od spontánní pohybové činnosti žáků k činnosti řízené a výběrové, jejímž smyslem je schopnost samostatně ohodnotit úroveň své zdatnosti a řadit do denního režimu pohybové činnosti pro uspokojování vlastních pohybových potřeb i zájmů, pro optimální rozvoj zdatnosti a výkonnosti, pro regeneraci sil a kompenzaci různého zatížení, pro podporu zdraví a ochranu života. Předpokladem pro osvojování pohybových dovedností je v základním vzdělávání žákův prožitek z pohybu a z komunikace při pohybu, dobře zvládnutá dovednost pak zpětně kvalitu jeho prožitku umocňuje. V tělesné výchově je velmi důležité motivační hodnocení žáků, které vychází ze somatotypu žáka a je postaveno na posuzování osobních výkonů každého jednotlivce a jejich zlepšování – bez paušálního porovnávání žáků podle výkonových norem (tabulky, grafy aj.), které neberou v úvahu růstové a genetické předpoklady a aktuální zdravotní stav žáků.

Charakteristické pro pohybové vzdělávání je rozpoznávání a rozvíjení pohybového nadání, které předpokládá diferenciaci činností i hodnocení výkonů žáků. Neméně důležité je odhalování zdravotních oslabení žáků a jejich korekce v běžných i specifických formách pohybového učení –v povinné tělesné výchově, případně ve zdravotní tělesné výchově. Proto se nedílnou součástí tělesné výchovy stávají korektivní a speciální vyrovnávací cvičení, která jsou podle potřeby preventivně využívána v hodinách tělesné výchovy pro všechny žáky nebo jsou zadávána žákům se zdravotním oslabením místo činností, které jsou kontraindikací jejich oslabení.

Školám se současně doporučuje vyrovnávat pohybový deficit žáků III. (příp. II.) zdravotní skupiny a jejich potřebu korektivních cvičení zařazováním povinného či volitelného předmětu, jehož obsah vychází z tematického okruhu Zdravotní tělesná výchova (jako adekvátní náhradu povinné tělesné výchovy nebo jako rozšíření pohybové nabídky). Tato nabídka vychází ze situace v moderní společnosti, která v mnohém život usnadňuje, ale paradoxně tím vyvolává už v dětském věku četná zdravotní oslabení, která je nutné napravovat a korigovat (z nedostatku intenzivního a vhodně zaměřeného pohybu, z dlouhodobého setrvávání ve statických polohách, z nadměrného příjmu potravy v nevhodné skladbě, z nekvalitního ovzduší, z četných stresových situací, nepříznivých sociálních vztahů atd.). Základní vzdělávání tak reaguje na poznatky lékařů, že zdravotních oslabení v celé populaci přibývá a zdravotně oslabené dítě potřebuje větší množství spontánních i cíleně zaměřených pohybových aktivit než dítě zdravé. Účast ve zdravotní tělesné výchově vede žáky k poznání charakteru jejich zdravotního oslabení i míry a rozsahu omezení některých činností. Současně předkládá konkrétní způsoby ovlivňování zdravotních oslabení (speciální cvičení, všestranně zaměřené pohybové činnosti, relaxační techniky, plavání atd.) a jejich zařazování do denního režimu žáků.

 

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků tím, že vede žáky k:

• poznávání zdraví jako důležitéhodnotu v kontextu dalších životních hodnot
• pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné, duševní i sociální pohody a k vnímání radostných prožitků z činností podpořených pohybem, příjemným prostředím a atmosférou příznivých vztahů
• poznávání člověka jako jedince závislého v jednotlivých etapách života na způsobu vlastního jednání a rozhodování, na úrovni mezilidských vztahů i na kvalitě prostředí
• získávání základní orientace v názorech na to, co je zdravé a co může zdraví prospět, i na to, co zdraví ohrožuje a poškozuje
• využívání osvojených preventivních postupů pro ovlivňování zdraví v denním režimu, k upevňování způsobů rozhodování a jednání v souladu s aktivní podporou zdraví v každé životní situaci i k poznávání a využívání míst souvisejících s preventivní ochranou zdraví
• propojování činností a jednání souvisejících se zdravím a zdravými mezilidskými vztahy se základními etickými a morálními postoji, s volním úsilím atd.
• chápání zdatnosti, dobrého fyzického vzhledu i duševní pohody jako významného předpokladu výběru profesní dráhy, partnerů, společenských činností atd.
• ochraně zdraví a životů při každodenních rizikových situacích i mimořádných událostech a k využívání osvojených postupů spojených s řešením jednotlivých mimořádných událostí

aktivnímu zapojování do činností podporujících zdraví a do propagace zdravotně prospěšných činností ve škole i v obci

 

Výchova ke zdraví

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Tělesná výchova

Charakteristika předmětu

Vyučovací předmět tělesná výchova je zařazen na 1.stupni samostatně v 1-5.ročníku, v časové dotaci 2 hodiny týdně. Tyto mohou být podle potřeby spojovány ve dvouhodinové lekce (např. při lyžování, plavání). Výuka probíhá v tělocvičně, na školním hřišti, v okolí školy, na sjezdových a běžeckých tratích a na dalších sportovištích v obci podle možností. V rámci předmětu probíhá ve dvou po sobě jdoucích ročnících ( ve 2. a 3., resp. ve 3. a 4. třídě) plavecký výcvik v celkovém rozsahu 40 vyučovacích hodin.
Předmětu tělesná výchova se dotýkají tato průřezová témata:
- Osobnostní a sociální výchova, která rozvíjí schopnost poznávání, seberegulaci, sebeorganizaci, dodržování pravidel, rozvoj tvořivosti a schopnost rozhodovat se a řešit problémy.
- Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, která zahrnuje rozvíjení zájmu o sportovní dění ve světě.
- Enviromentální výchova, která zahrnuje ochranu přírody a vliv prostředí na zdraví člověka.
- Multikulturní výchova, která rozvíjí kladné lidské vztahy.
V předmětu tělesná výchova jsou používány tyto výchovně vzdělávací strategie:
Kompetence k učení:
- vytváříme u žáků podmínky pro organizaci školní práce
- posilujeme u žáků pozitivní vztah k učení tím, že cíl učení vysvětlujeme na příkladech z běžného života
- využíváme převážně pozitivní hodnocení žáka s ohledem na individuální přístup
Kompetence k řešení problémů:
- podporujeme u žáků skupinovou práci,při které spolupracují
- pracujeme s chybou žáka jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení
Kompetence komunikativní:
- učíme žáky naslouchat druhým, asertivnímu chování, adekvátní verbální i neverbální komunikaci ve škole i mimo školu
Kompetence sociální a personální:
- volíme metody skupinové i individuální práce s ohledem na možnosti žáka
- učíme žáky týmové spolupráci a rozvíjíme u nich schopnost střídat různé role v týmu
- vytváříme situace, ve kterých se žáci navzájem potřebují
Kompetence občanské:
- vedeme žáky k dodržování pravidel chování
Kompetence pracovní:
- seznamujeme žáky pravidelně s pravidly BOZ při vyučování i mimo vyučování
- důsledně vedeme žáky k jejich dodržování


TĚLESNÁ VÝCHOVA – 2. stupeň
Vyučovací předmět tělesná výchova je realizován na 2.stupni v 6.-9.ročníku v časové dotaci 2 hodiny týdně v dvouhodinových lekcích. Výuka probíhá zvlášť v chlapeckých a dívčích skupinách, které jsou sestaveny podle aktuálního počtu žáků ve třídách tak, aby optimálně odpovídaly věkovým složením i počtem žáků podmínkám na naší škole. Výuka probíhá v tělocvičně, na školním hřišti, v okolí školy, na sjezdových a běžeckých tratích a na dalších sportovištích v obci podle možností. V rámci předmětu jsou ve dvou po sobě jdoucích ročnících organizovány cyklo-vodácký a sportovní kurz. Na škole jsou každoročně pořádány závody ve sjezdovém i běžeckém lyžování.
Předmětu tělesná výchova se dotýkají tato průřezová témata:
- Osobnostní a sociální výchova, která rozvíjí schopnost poznávání, seberegulaci, sebeorganizaci, dodržování pravidel, rozvoj tvořivosti a schopnost rozhodovat se a řešit problémy.
- Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, která zahrnuje rozvíjení zájmu o sportovní dění ve světě.
- Enviromentální výchova, která zahrnuje ochranu přírody a vliv prostředí na zdraví člověka.
- Multikulturní výchova, která rozvíjí kladné lidské vztahy.
V předmětu tělesná výchova jsou používány tyto výchovně vzdělávací strategie:
Kompetence k učení:
- vytváříme u žáků podmínky pro organizaci školní práce
- posilujeme u žáků pozitivní vztah k učení tím, že cíl učení vysvětlujeme na příkladech z běžného života
- využíváme převážně pozitivní hodnocení žáka s ohledem na individuální přístup
Kompetence k řešení problémů:
- podporujeme u žáků skupinovou práci,při které spolupracují
- pracujeme s chybou žáka jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení
Kompetence komunikativní:
- učíme žáky naslouchat druhým, asertivnímu chování, adekvátní verbální i neverbální komunikaci ve škole i mimo školu
Kompetence sociální a personální:
- volíme metody skupinové i individuální práce s ohledem na možnosti žáka
- učíme žáky týmové spolupráci a rozvíjíme u nich schopnost střídat různé role v týmu
- vytváříme situace, ve kterých se žáci navzájem potřebují
Kompetence občanské:
- vedeme žáky k dodržování pravidel chování
Kompetence pracovní:
- seznamujeme žáky pravidelně s pravidly BOZ při vyučování i mimo vyučování
- důsledně vedeme žáky k jejich dodržování

Průřezová témata pokrývaná předmětem

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA

Člověk a svět práce

Charakteristika oblasti

Oblast člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v různých oborech lidské činnosti a přispívá k vytváření životní a profesní orientace žáků. Koncepce vzdělávací oblasti člověk a svět práce vychází z konkrétních životních situací, v nichž žáci přicházejí do přímého kontaktu s lidskou činností a technikou v jejich rozmanitých
podobách a širších souvislostech.

Vzdělávací oblast člověk a svět práce se cíleně zaměřuje na praktické pracovní dovednosti a návyky a doplňuje celé základní vzdělání o důležitou složku nezbytnou pro uplatnění člověka v dalším životě a ve společnosti. Tím se odlišuje od ostatních vzdělávacích oblastí a je jejich určitou protiváhou. Je založena na tvůrčí myšlenkové spoluúčasti žáků. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru člověk a svět práce je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy: Práce s drobným materiálem, Konstrukční činnosti, Pěstitelské práce, Příprava pokrmů, které jsou pro školu povinné. Na 2. stupni je rozdělen na šest tematických okruhů: Práce s technickými materiály, Design a konstruování, Pěstitelské práce a chovatelství, Provoz a údržba domácnosti, Příprava pokrmů, Svět práce. Tematické okruhy na 2. stupni tvoří nabídku, z níž školy vybírají podle svých podmínek a pedagogických záměrů, kromě povinného tematického okruhu Svět práce, minimálně další dva tematické okruhy. Vybrané tematické okruhy je nutné realizovat v plném rozsahu.

Tematický okruh Svět práce je určen pro 8. a 9. ročník i odpovídající ročníky víceletých středních škol. Je povinný pro všechny žáky v plném rozsahu a lze jej zařadit již od 7. ročníku. Vzdělávací obsah je realizován v průběhu celého základního vzdělávání a je určen všem žákům
(tedy chlapcům i dívkám bez rozdílu). Žáci se učí pracovat s různými materiály a osvojují si základní pracovní dovednosti a návyky. Učí se plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnost samostatně i v týmu. Ve všech tematických okruzích jsou žáci soustavně vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci. V závislosti na věku žáků se postupně buduje systém, který žákům poskytuje důležité informace ze sféry výkonu práce a pomáhá jim při odpovědném rozhodování o dalším profesním zaměření. Proto je vhodné zařazovat do vzdělávání žáků co největší počet tematických okruhů.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků tím, že vede žáky k:
- pozitivnímu vztahu k práci a k odpovědnosti za kvalitu svých i společných výsledků práce
- osvojení základních pracovních dovedností a návyků z různých pracovních oblastí, k organizaci a plánování práce a k používání vhodných nástrojů, nářadí a pomůcek při práci i v běžném životě
- vytrvalosti a soustavnosti při plnění zadaných úkolů, k uplatňování tvořivosti a vlastních nápadů při pracovní činnosti a k vynakládání úsilí na dosažení kvalitního výsledku
- poznání, že technika jako významná součást lidské kultury je vždy úzce spojena s pracovní činností člověka
- autentickému a objektivnímu poznávání okolního světa, k potřebné sebedůvěře, k novému postoji a hodnotám ve vztahu k práci člověka, technice a životnímu prostředí
- chápání práce a pracovní činnosti jako příležitosti k seberealizaci, sebeaktualizaci a k rozvíjení podnikatelského myšlení
- orientaci v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce a osvojení potřebných poznatků a dovedností významných pro možnost uplatnění, pro volbu vlastního profesního zaměření a pro další životní a profesní orientaci

Člověk a svět práce

Charakteristika předmětu

Charakteristika vyučovacího předmětu – 2.stupeň

Vyučovací předmět ČaSP je zařazen v 6. – 9. ročníku jako samostatný předmět s časovou dotací 1 hodina týdně.
Výuka probíhá v bloku dvou vyučovacích hodin 1krát za 14 dní v odborných nebo kmenových učebnách.Žáci jsou děleni na dvě skupiny.
Vyučovací předmět ĆaSP na 2.stupni volně navazuje na cíle a obsah vyučovacího předmětu realizovaného v 1. – 5. ročníku. Vychází tak z žákovských výstupů, které si žáci osvojili na 1. stupni.
V 6. – 9. ročníku v rámci tohoto předmětu si žáci osvojují znalosti a dovednosti, které mohou v budoucnosti využít v praktickém životě. Učí se zvládat jednoduché pracovní postupy při práci v domácnosti, při drobné domácí údržbě a dále si pak osvojují některé jednoduché pracovní postupy.
Z nabízených témat RVPZV naše škola vybrala tyto tematické okruhy:
- práce s technickými materiály
- příprava pokrmů
- provoz a údržba domácnosti
V 8. a 9. ročníku je zařazen povinný tematický okruh svět práce.
Tento vyučovací předmět zahrnuje průřezové téma osobnostní a sociální výchova (PT OSV).Specifikou OSV je, že se učivem stává sám žák, stává se jím konkrétní žákovská skupina a stávají se jím více méně běžné situace každodenního života.
Nejčastěji používané metody a formy práce jsou založeny především na základě žákovské týmové spolupráce.
Hodnocení žáků sleduje především jejich schopnost využít získané teoretické znalosti v praktických situacích s ohledem k jejich manuálním schopnostem a dovednostem.Při hodnocení je též přihlíženo k aktivitě a míře zapojení žáků při vykonávání různých úkolů.

Výchovně vzdělávací strategie, které vyučující využívá k rozvoji klíčových kompetencí:
Kompetence k učení:
- vytváříme podmínky, aby si žák dokázal organizovat školní práci
- posilujeme pozitivní vztah k učení tím, že cíl učení vysvětlujeme na příkladech z běžného života
- využíváme převážně pozitivní hodnocení žáka s ohledem na individuální přístup k němu
Kompetence k řešení problémů:
- zadáváme úkoly, které vzbuzují u žáků zájem o učivo
- podporujeme skupinovou práci, při které žáci spolupracují
- pracujeme s chybou žáka jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení
Kompetence komunikativní:
- zaměřujeme se na rozvoj komunikačních dovedností žáků v mateřském jazyce
- učíme žáky naslouchat názorům jiných lidí
- vedeme žáky k zapojení se do diskuse a obhajobě svých názorů
Kompetence sociální a personální:
- volíme metody skupinové i individuální práce s ohledem na možnosti žáka
- učíme žáky týmové spolupráci a rozvíjíme u nich schopnost střídat různé role v týmu
- vedeme žáky k odmítání všeho, co narušuje vzájemné vztahy a přátelské klima
Kompetence občanské:
- dbáme na dodržování pravidel chování, na jejichž vytvoření se žáci sami podíleli
- vedeme žáky k tomu, aby nesli osobní odpovědnost za své negativní chování
- učíme žáky sebeúctě a úctě k jiným
Kompetence pracovní:
- seznamuje pravidelně žáky s pravidly BOZP při vyučování a důsledně vedeme žáky k jejich dodržování
- vytváříme společně s žáky vhodné pracovní prostředí a vedeme je k jeho údržbě a ochraně
- kvalitně odvedenou práci vždy pochválíme
- seznamujeme žáky různými formami s různými profesemi a ujasňujeme jim představu o jejich budoucím povolání

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Pracovní výchova

Charakteristika předmětu

Charakteristika vyučovacího předmětu – 1.stupeň

Obsahové, časové a organizační vymezení
Předmět pracovní výchova se vyučuje v 1. až 5. ročníku po jedné hodině týdně. Žáci se v něm učí pracovat s různými materiály a osvojují si základní pracovní dovednosti a návyky. Učí se plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnost samostatně i v týmu.
Pracovní výchova patří do vzdělávacího oboru Člověk a svět práce, který je na 1. stupni rozdělen do čtyř tematických okruhů:
1. Práce s drobným materiálem
- vytváření předmětů z tradičních i netradičních materiálů, poznávání vlastností materiálů
- funkce a využití pracovních pomůcek a materiálů
- jednoduché pracovní postupy a organizace práce
- lidové zvyky, tradice a řemesla
2. Konstrukční činnosti
- práce se stavebnicemi (plošné, prostorové, konstrukční)
- sestavování modelů
- práce s návodem, předlohou, jednoduchým náčrtem
3. Pěstitelské práce
- základní podmínky pro pěstování rostlin
- péče o nenáročné rostliny
- pěstování rostlin ze semen
- pozorování přírody, zaznamenávání a hodnocení výsledků pozorování
4. Příprava pokrmů
- pravidla správného stolování
- příprava tabule pro jednoduché stolování

Ve všech tematických okruzích jsou žáci soustavně vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci.
Předmětem prolínají průřezová témata, zejména Osobnostní a sociální výchova a Výchova demokratického občana (zodpovědnost každého jedince za své zdraví, spolupráce a pomoc při práci), Environmentální výchova (podmínky života, vztah k životnímu prostředí)
Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků
Kompetence k učení
• žáci si osvojují základní pracovní dovednosti a návyky z různých pracovních oblastí, učí se používat vhodné nástroje, nářadí a pomůcky při práci i v běžném životě
• učitel umožňuje žákům používat různé materiály, vhodné nástroje a nářadí
• učitel pozoruje pokrok u všech žáků
Kompetence k řešení problémů
• učitel zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů
• žáci promýšlejí pracovní postupy při plnění zadaných úkolů
• učitel se snaží rozvíjet u žáků tvořivost, vede je k uplatňování vlastních nápadů
Kompetence komunikativní
• žáci si rozšiřují slovní zásobu v oblasti pracovních nástrojů, nářadí a pomůcek, učí se popsat postup práce
• učitel vede žáky k užívání správné terminologie
•
Kompetence sociální a personální
• učitel vede žáky ke spolupráci a vzájemné pomoci
• žáci pracují ve skupině, vytvářejí společné práce, při kterých se učí spolupracovat a respektovat nápady druhých, společně se snaží o dosažení kvalitního výsledku
Kompetence občanské
• učitel vytváří u žáků pozitivní vztah k práci a vede je k odpovědnosti za kvalitu svých i společných výsledků práce
• učitel umožňuje žákům, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti nebo výsledky
• učitel umožňuje každému žákovi zažít úspěch
Kompetence pracovní
• učitel vede žáky k dodržování obecných pravidel bezpečnosti a hygieny včetně používání ochranných pracovních prostředků
• učitel vede žáky ke správným způsobům užití materiálu a pracovních nástrojů
• učitel zohledňuje rozdíly v pracovním tempu jednotlivých žáků a podle potřeby žákům v činnostech pomáhá
• žáci správně a zodpovědně zachází s pracovními pomůckami

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Informatika

Charakteristika oblasti

Vzdělávací oblast Informatika se zaměřuje především na rozvoj informatického myšlení a na porozumění základním principům digitálních technologií. Je založena na aktivních činnostech, při kterých žáci využívají informatické postupy a pojmy. Poskytuje prostředky a metody ke zkoumání řešitelnosti problémů i hledání a nalézání jejich optimálních řešení, ke zpracování dat a jejich interpretaci a na základě řešení praktických úkolů i poznatky a zkušenost, kdy je lepší práci přenechat stroji, respektive počítači. Pochopení, jak digitální technologie fungují, přispívá jednak k porozumění zákonitostem digitálního světa, jednak k jejich efektivnímu, bezpečnému a etickému užívání.

Na prvním stupni základního vzdělávání si žáci prostřednictvím her, experimentů, diskusí a dalších aktivit vytvářejí první představy o způsobech, jakými se dají data a informace zaznamenávat, a objevují informatické aspekty světa kolem nich. Postupně si žáci rozvíjejí schopnost popsat problém, analyzovat ho a hledat jeho řešení. Ve vhodném programovacím prostředí si ověřují algoritmické postupy. Informatika také společně s ostatními obory pokládá základy uživatelských dovedností. Poznáváním, jak se s digitálními technologiemi pracuje, si žáci vytvářejí základ pro pochopení informatických konceptů. Součástí je i bezpečné zacházení s technologiemi a osvojování dovedností a návyků, které vedou k prevenci rizikového chování.

I na druhém stupni základního vzdělávání žáci tvoří, experimentují, prověřují své hypotézy, objevují, aktivně hledají, navrhují a ověřují různá řešení, diskutují s ostatními a tím si prohlubují a rozvíjejí porozumění základním informatickým konceptům a principům fungování digitálních technologií. Při analýze problému vybírají, které aspekty lze zanedbat a které jsou podstatné pro jeho řešení. Učí se vytvářet, formálně zapisovat a systematicky posuzovat postupy vhodné pro automatizaci, zpracovávat i velké a nesourodé soubory dat. Díky poznávání toho, jak a proč digitální technologie fungují, žáci chápou základní principy kódování, modelování a s větším porozuměním chrání sebe, své soukromí, data i zařízení.

V průběhu základního vzdělávání žáci začínají vyvíjet funkční technická řešení problémů. Osvojují si časté testování prototypů a jejich postupné vylepšování jako přirozenou součást designu a vývoje v informačních technologiích. Zvažují a ověřují dopady navrhovaných řešení na jedince, společnost, životní prostředí.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:
 systémovému přístupu při analýze situací a jevů světa kolem něj
 nacházení různých řešení a výběru toho nejvhodnějšího pro danou situaci
 ke zkušenosti, že týmová práce umocněná technologiemi může vést k lepším výsledkům než samostatná práce
 porozumění různým přístupům ke kódování informací i různým způsobům jejich organizace
 rozhodování na základě relevantních dat a jejich korektní interpretace, jeho obhajování pomocí věcných argumentů
 komunikaci pomocí formálních jazyků, kterým porozumí i stroje
 standardizování pracovních postupů v situacích, kdy to usnadní práci
 posuzování technických řešení z pohledu druhých lidí a jejich vyhodnocování v osobních, etických, bezpečnostních, právních, sociálních, ekonomických, environmentálních a kulturních souvislostech
 nezdolnosti při řešení těžkých problémů, zvládání nejednoznačnosti a nejistoty a vypořádání se s problémy s otevřeným koncem
 otevřenosti novým cestám, nástrojům, snaze postupně se zlepšovat

 

 

Informatika

Charakteristika předmětu

Předmět informatika dává prostor všem žákům porozumět tomu, jak funguje počítač a informační systémy. Zabývá se automatizací, programováním, optimalizací činností, reprezentací dat v počítači, kódováním a modely popisujícími reálnou situaci nebo problém. Dává prostor pro praktické aktivní činnosti a tvořivé učení se objevováním, spoluprací, řešením problémů, projektovou činností. Pomáhá porozumět světu kolem nich, jehož nedílnou součástí digitální technologie jsou.

Hlavní důraz je kladen na rozvíjení žákova informatického myšlení s jeho složkami abstrakce, algoritmizace a dalšími. Praktickou činnost s tvorbou jednotlivých typů dat a s aplikacemi vnímáme jako prostředek k získání zkušeností k tomu, aby žák mohl poznávat, jak počítač funguje, jak reprezentuje data různého typu, jak pracují informační systémy a jaké problémy informatika řeší.

Škola je zaměřena na informatiku a technické směřování rozvoje žáků, proto jsou do výuky zařazeny základy robotiky jako aplikovaná oblast, propojující informatiku a programování s technikou, umožňují řešit praktické komplexní problémy, podporovat tvořivost a projektovou činnost a rozvíjet tak informatické myšlení.

Škola klade důraz na rozvíjení digitální gramotnosti v ostatních předmětech, k tomu přispívá informatika svým specifickým dílem.

Organizační a obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Výuka probíhá na počítačích, noteboocích, chromeboocích či tabletech, buď v PC učebně, nebo v běžné učebně s přenosnými zařízeními, s připojením k internetu. Některá témata probíhají bez počítače.

V řadě činností preferujeme práci žáků ve dvojicích či skupinách u jednoho počítače, aby docházelo k diskusi a spolupráci. Žák nebo skupina pracuje individuálním tempem.

Výuka je orientována činnostně, s aktivním žákem, který objevuje, experimentuje, ověřuje své hypotézy, diskutuje, tvoří, řeší problémy, spolupracuje, pracuje projektově, konstruuje své poznání.

Není kladen naprosto žádný důraz na pamětné učení a reprodukci.

Pro výuku jsou zakoupené následující pomůcky:

• robotická stavebnice LEGO Boost 17101
• robotické stavebnice LEGO Mindstorms EV3
• mBot - Robot Explorer kit
• chromebooky Lenovo
• tablety Microsoft
• 3D tiskárny a pera
•  

Poznámka: vzhledem k rychlému vývoji v této oblasti je nákup pomůcek a IT vybavení realizován formou pronájmu a pravidelnou obnovou HW a SW.

Úložiště: využívání cloudového úložiště v prostředí MS 365

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA